Ondřej Neff (1945, očekávané úmrtí 2138) napsal své první sci-fi Piráti vesmíru v deseti letech, doposud poslední v dvaašedesáti (Rock mého života 2007). Do arény fantastiky vstoupil životopisnou knihou Podivuhodní svět Julese Verna (1978) a studií o české fantastice Něco je jinak (v081), následovanou studií o světové fantastice Všechno je jinak (1987), kterou napsal společně s Alexandrem Kramerem. Kniha, kterou máte v ruce, je jeho románová prvotina, poprvé vyšla v roce 1984. Po ní následoval román Čarodějův učeň (1989) a závěrečný díl trilogie Šídlo v pytli vyšel až v roce 1991. Do cyklu spadá ještě Pán modrého meče (1988), který ale vyšel zatím jen časopisecky a v Pevnosti vyjde knižně poprvé. Kromě této marsovské trilogie napsal ještě trilogii Milénium (1997) a dva, případně tři romány spadající do prostředí kolonizovaného Měsíce, totiž Měsíc mého života (1988), Rock mého života (2007) a časově z cyklu vybočující román Reparátor (1997). S mimořádným úspěchem se setkal jeho postkatastrofický román Tma (1996), jehož přepracovaná "konečná" verze Tma 2.0 vyšla v roce 2003. Je též autorem mnoha povídek. Jeho první povídková sbírka Vejce naruby vyšla v roce 1995, výbor nejlepších povídek Aréna zvrhlosti je z roku 2006. Povídkových sbírek vydal celkem šest. Psal též scénáře ke komiksům Káji Saudka, nejznámější je Arnal a tři dračí zuby (1988) a scénáře k rozhlasovým hrám, ať už podle cizích předloh (Verne, Wells, Heinlein), nebo vlastní příběhy (Velká solární, Arnal). Členem československého fandomu je od jeho vzniku. Je jeden ze čtyř Parkoránů, tedy fanů, kteří nechyběli na žádném Parconu včetně nultého ročníku. Spoluúčastnil se na založení mnoha sci-fi klubů a na conech přednesl desítky přednášek. Pevnosti slíbil, že k cyklu o Radovi Haagerovi napíše ještě jeden díl a je srozuměn s tím, že pokud to neudělá do konce roku 2008, bude předhozen intergalaktickému ještěrovi Jeronýmovi k sežrání.

Na přelomu 2006 a 2007 vydává Pevnost čtyři díly Pána modrého meče, toto je medailon