Archiv rubriky: O psaní

Barbora vyjde 24. září

Tedy, měla by vyjít. Jde o moji dětskou sci-fi knížku Barbora a Zlatý robot. Venku měla být už v dubnu, ale teta korona nám zamíchala karty a všechno bylo jinak. Má to jednu výhodu. Získal se čas a Karel Jerie dodělal spoustu úžasných ilustrací, takže ve výsledku bude knížka mít víc jak dvakrát tolik černobílých

Proč jsem vystřelil z děla

Dostal jsem takový dopis: Vážený pane Neffe, před nějakou dobou jsem přečetl Vaši trilogii Tajemství pěti světadílů a chtěl jsem Vám napsat již dříve, ale dostal jsem se k tomu, až když jsem přečetl Vaši adaptaci Dvaceti tisíc mil pod mořem. Nejprve bych Vám tedy chtěl poděkovat za ní. Četba Vernova originálu byla pro mne

První desetina Ocelového města hotova

Počítám s plus mínus dvěma sty stránkami rukopisu převyprávěné verneovky Ocelové město a jsem na nějakých dvaceti stránkách. Zveřejnil jsem zde anatomii románu: jak je to ve verneovkách obvyklé, v podstatě se v nich nic neděje – a mám před sebou stejný úkol jako Onndřej Vogeltanz, scénárista filmu Tajemství Ocelového města. I on musel vybudovat

Anatomie románu Ocelové město

Albatros má edici Jules Verne pro 21. století. Napsal jsem pro ni osm adaptací Vernových románů a také vlastní trilogii Tajemství pěti světadílů, ve které se prolínají postavy a motivy ze všech vernovských román fantastických i cestopisných. Dnes, tedy 31. března, jsem začal psát adaptaci Ocelového města. Román vyšel v roce 1879, přičemž je známo,

Tlaky doby

Hospoda neboli krčma je univerzální kulturní jev. Potkáme se s ním napříč kontinenty a napříč dějinami. Česká hospoda je charakteristický důrazem na pivo. To jsou základní daná fakta, která je třeba brát v úvahu, když začneme přemýšlet o české hospodě v budoucnosti. S prognózou bychom mohli být brzy hotoví, když uvážíme, že třebas hospoda při

Kdo škodí justici

V souvislosti s Mynářovou blamáží se hodně mluví o důvěryhodnosti justice a jistě má pravdu ctihodný pan profesor Zdeněk Jičínský, když konstatuje v Právu, že justici víc než nějaký Mynář škodí Rathův případ. K hanbě ale přispívají i případy další, naposledy aktuální pokračování frašky s Peroutkovým článkem. Žaloba už není na český stát a na

Kde je zátěž

Zdá se, že časovou náruč roku 2019 budeme opouštět osvobozeni od plastových brček a ušních šťourátek a do roku následujícího vstoupíme třímajíce brčka netoxická, s radostí v srdci, že i naším přispěním jsme zmírnili tíži břemene tohoto světa. Na ta brčka a šťourátka jsem myslel častěji, než by si zasloužila, během čtrnácti dnů na přelomu

Malý postřeh

Můj první kontakt s audioknihou, Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita, super udělané. Naprosto dokonalý převod. Já ten román znám z mládí, když u nás vyšel česky – Bradbury na rozdíl od jiných amerických autorů se jaksi směl, protože byl jaksi pokrokový. Ono to v kontextu doby (vyšlo v roce 1957, tedy po Stalinově smrti, to bylo

Altery

Pokračuji v práci na Ultimu. Přemýšlel jsem o nějaké identitární ptákovině, která by trumfla 32 pohlaví a volbu stáří. Tak vznikla altera: dvě holky, které prohlásí, že jsou jedna identita. Jsou dvě, ale cítí se býti jednou a mají jednu identitu, jedno jméno, to samozřejmě, ale i jedny papíry, pokud se o papírech dá mluvit

Napsáno prvních 5 stran

  Dnes jsem začal tu definitivní verzi Ultimu na ostro. Tady vpravo v původních verzích najdete pod položkou Ultimus 2 doposud poslední pokus, je to docela obsáhlý text, asi 60 stránek rukopisu. To všechno nejspíš padne pod stůl a nic se z toho do finálního textu nedostane. Prostě… cvičení ve psaní. Nicméně jsem se vrátil