Doposlouchal jsem na Audiotéce detektvku Leoše Kyši Sudetenland. Je to detektivka se vším všudy, text geniálně interpretoval Otakar Brousek ml.. Příběh typu honba za pokladem je situován do roku 1990, tedy těsně po převratu. Jde ale o alternativní historii. Československo je v Kyšově verzi v jedné podstatné věci jiné, než jaká byla realita. Po válce
Co tam vlastně dělají, padla během hovoru otázka. Šlo o mezinárodní kosmickou stanici ISS. Je to mezinárodní projekt, jakási laboratoř na oběžné dráze. Trvale je obydlená od roku 2000. Někdy je vidět prostým okem, po západu slunce nebo před jeho východem. Musí být tma, ale slunce ještě musí stanici ozařovat. Pak ji spatříme jako jasný
Máme tu jubilejního čtyřicátého Péráka. Pan Homola a slečna Markéta tu už dostávají jasnější charakterové rysy. Pérák u popelnice, to je fakticky vzpomínka na mého comicsového Péráka, jak visí na mém webu už… kristepane, pětadvacet let! Holt, čas běží, ale Pérák je věčný… Nezapomeňme ale ani na audiopéráka na Audiotéce! Je svým pojetím
Život na Žižkově Připadá mi směšné, jak dnes může někdo idealizovat „staré zlaté časy“ – jakousi polovesnickou idylu. Samozřejmě, že v padesátých létech mnoho lidí žilo ve více méně stejných civilizačních podmínkách, jako se žije dnes, ale byli lidé, kteří žili strašně tvrdě – samozřejmě na venkově, ale i ve městech. V osmdesátkách ho začali
Balada o Ballardovi Titulek neberte vážně, je to jen slovní hříčka a nějak se článek jmenovat musí. James Graham Ballard (1930 – 2009) byl britský autor sci-fi. Četl jsem od něho kdysi pár povídek. Uchvátily mě atmosférou a snovým pojetím. Možná, že moje povídka Čtvrtý den až navěky má se zážitkem z Ballarda souvislost. Později
Zprávy v médiích mají pomyslný index významu a zájmu veřejnosti. Kdyby – dejme tomu – prezident republiky podal demisi s vysvětlením, že už ho to nebaví a bude raději jezdit na motorce, vyvolá to obrovský zájem a bude to mít význam dá se říci historický. Kdyby se to mělo hodnotit od nuly k desítce, index
Nečekejte ode mne recenzi, toto je rubrika „o psaní“ a právě z toho hlediska mě nový celovečerní film Mandalorian a Grogu zaujal. Všechny tři série seriálu jsem sledoval s nadšením. V seriálu se obnovil duch těch úplně původních Star Wars, kombinace kovbojky a pohádky. Chápu, proč se pak šlo jinou cestou. Fanouškové sci-fi jsou zvědaví na
Končím čtvrtou desítku. Je to tak? No jo, příště bude 40. pokračování a tím začne pátá desítka a pozná se to podle čtyřky na začátku. Hergot, ale že je TAHLE vysoká matematika složitá! Zkrátka, brzy budu v pětině už hotového cyklu s 222 listy. Už přemýšlím nad knižní podobou a nějakou představu mám, ale nechci
Už jsem se tu zmínil o filmu Hlídka v poušti, v pokračování o zábavě. Nemohu ale nevzpomenout ještě na jiné sovětské filmy z padesátých let. Úžasné dílo byl především Pád Berlína. Dvoudílný, jeho scéna „bombardování Berlína“ se točila v Praze na Barrandově – model zničeného města zabíral plochu největšího tamního ateliéru (pikantní je, že ho postavili za
Jsem na celovečerní film Star Wars: Mandalorian a Grogu náramně zvědavý. Seriál miluju asi tak, jak moc nemusím všechny filmy Star Wars s výjimkou těch prvních tří nejstarších. Seriál Mandalorian drží tradici pohádky střihnuté kovbojkou. Prošel jsem si oběma žánry a zůstal mi po nich láskyplný vztah. Takže Mandalorian ano. Jenže seriál, do byly krátké
