Byl jsem kdysi na Moravě v Krumvíři a tam měli za jednou chalupou starou mlátičku. Tak ty já pozoroval v chodu, když jsme bydleli ve Slapech, měl to soused pan Tomášek. Mlátičku poháněl parní stroj, tak zvaná lokomobila. Mělo to vysokánský komín, topilo se v tom… myslím, že dřevem, mělo to veliký setrvačník a náhon na transmisi.
Částečné zatmění Slunce jsme s mou ženou Ljubou pozorovali v Olešku, ze skály nad Vltavou. Řeka pod námi tekla, lhostejná k nebeskému divadlu. Nedaleko proti proudu je přehrada ve Vraném a další přehrady Vltavské kaskády. Napadla mě první otázka. Jak by to s Vltavou vypadalo, kdyby Vltavská kaskáda nebyla? Server iVodárenství.cz mě dějí vizí, že
V posledním díle Zakázaných technologií jsme zaznamenali vznik jevu, jemuž se začalo říkat „Genový transfer‟. Stručně zrekapituluji. Souběžně s uvolňováním podmínek pro potrat plodu roste poptávka po dětech k osvojení. V předchozím díle zjišťuji, že v zemích jako Brazílie nebo Mexiko vzniknou ilegální high-tech kliniky které budou odebírat dětský materiál k odprodeji. Z původní nelegální praktiky pozvolna vzniká
Už dopředu jsem se těšil, jak tu budu vyprávět o svých dobrodružstvích s pozorováním částečného zatmění Slunce. Jenže se žádné dobrodružství nekonalo, takže není o čem vyprávět. Přítel Jiří přivezl z Německa speciální pozorovací brýle One sky, one life, one movement. Jsou papírové a sklíčka mají z plastu, nicméně odpovídají normě ISO 12312-2-2015. Kromě ISO
Máme tu padesáté pokračování. Znamená to, že brzy oslavíme první rok publikování série o Pérákovi! Jsem rád, že jubilejní číslo vyšlo na setkání Péráka a slečny Markéty. Když jsem jednotlivé epizody vymýšlel a pak kreslil, díly o slečně Markétě jsem dělal moc rád. Snad bych měl nastartovat novou sérii, se slečnou Markétou jako superženou… Bacha:
Už si neuvědomujeme, jak těsně následovala léta padesátá po světové válce. Její stopy byly patrné na mnoha místech – například na Trojském ostrově ležel dlouho trup letadla, snad letadla US Air Force sestřeleného nacisty. Ve Slapech, kam se naše rodina brzy po válce přestěhovala, se povalovaly na břehu Vltavy – v místech dnes hluboko pod
Ano, píšu o filmu Alfreda Hitchcocka z roku 1958. U nás asi neběžel v normální distribuci, kdyby ho nasadili začátkem šedesátých let, určitě bych ho viděl: tehdy se chodilo na každý americký film už proto, že se skoro žádné do distribuce nedostaly a když, tak to byly vždycky vynikající kusy (nemyslím to ironicky. Takže Vertigo
V různých částech světa je zákonný limit pro potrat. Některé ho nemají, například Čína, Kanada nebo Vietnam anebo části Austrálie a některé státy USA. Někde mají jako limit „životaschopnost mimo dělohu‟, Británie, Nizozemsko, Singapur. Vše je takříkajíc v procesu, limity se mění, přístup k věci také. V zemích jako Brazílie nebo Mexiko vzniknou ilegální high-tech
Pérák byl původně lidová legenda. Nemáte ale pocit, že jste si ho jako autor už tak trochu přivlastnil a přepsal k obrazu svému? To není pocit, to je fakt. 🙂 Nemáte ale pocit, že právě toto je princip autorského přístupu? V příběhu tvrdíte, že atentát na Heydricha provedl Pérák. Kde je podle vás hranice mezi
