Sedmá vlna je venku

Přivezl jsem si balík autorských výtisků a to je ten okamžik, kdy autor uvěří, že jeho knížka je skutečně venku. Sedmá vlna… je sedmý román z cyklu příběhů Kuby Nedomého a jeho kamaráda, kyborga Kazimira Pruse, známého pod nickem Dědek Čuchák. Určitě se ke knize jako takové, i k celému cyklu, ještě vrátím. Dnes bych chtěl zmínit hlavně to, že je to poslední příběh z Arkádie, tečka za cyklem. Nedovedu si představit, že bych si sedl a začal psát:

Ten chlap se mi nelíbil od první chvíle, kdy mu náš servisní robot Morfi otevřel dveře a on beze slova prošel celým starožitnictvím NEDOMÝ & PRUS a zastavil se až před vitrínou, kde jsme měli vystavený skoro autentický exemplář čínského lunárního robota Nefritový králík.
„Hu,“ řekl Dědek Čuchák. „Možná, že by bylo dobré zavolat kapitánovi Mantellovi.“
S naším problematickým přítelem z kriminální služby habitatu Arkádie jsme zrovna měli období nevraživosti od té doby, kdy nastražil odposlechy do vinárny Modrá laguna, kterou tak úspěšně provozuje má přítelkyně Su Wang-li, vinárnice, především ale mistr boje s mečem Třpyt rosy.
„Mantellovi?“ zapochyboval jsem. „Víš přece, že…“
„Hlavně vím, že ten chlap je humanoidní robot a v lebce má časovanou bombu.“

A tak dál. Možná, že si uložím domácí úkol napsat short story o tom, co to bylo za chlapa s tou bombou v lebce. Hned to ale nebude. Zatím se kochám čerstvě vymandlovanou knížkou. Návrh obálky jsem tu na Digineffu větral několik týdnů a přiznám se, že jsme měl obavy. Zdálo se mi, že by mohla působit tmavě, až ponuře. Dopadlo to ale výborně. Obálka se líbí i mému synovi Davidovi. Chválil hlavně motýly.

„Ti tam hrají roli?‟ ptal se.

„To si piš,‟ odpověděl jsem.

Co by to bylo za sci-fi s dějištěm na Měsíci, aby tam nebyli motýli!