Nad Mužem z vysokého zámku

Román Philipa K. Dicka Muž z vysokého zámku jistě patří k zásadním dílům světové sci-fi šedesátých let. Zájem o něj žije do nové doby, svědčí o tom seriál na Amazonu se čtyřmi sériemi, celkem 40 epizod.

Dostal jsem se k němu až teď, v audioknize, už jsem o něm psal někdy před týdnem. Je to bezmála pětasedmdesát let stará antikvita, nicméně autentičnost jistě souvisí s obecným zájmem o druhou světovou válku a její výsledky. Převyšuje mnohonásobně populárnost první světové. K tomu se možná někdy vrátím, nicméně žhavý interes široké veřejnosti o druhou WW je evidentní. Dickův román je reflexe WW II. z doby, kdy byla ještě v živé paměti, vyšel v roce 1962, tedy 17 let po válce. Téma knihy jsem už zmiňoval, jde o alternativní historii, kdy WW II. vyhráli Japonci a Němci. V této souvislosti připomenu Železný sen od Normana Spinrada z té doby, román „který napsal Hitler, kdyby s nestal vůdcem ale byl by z něho spisovatel sci-fi‟.

Momentálně mě napadá, jak je divné, že u nás v evropském prostoru jsem za celou tu dobu nenarazil na práci, která tak zásadně pojednávala alternativní historii a nacismus jako takový, jako to udělali v citovaných románech Dick a Spůinrad. Vzpomínám jenom na knížku Takových tisíc let od Alexeje Pludka (1988), za kterou dostal strašnou sodu a já to tenkrát taky slíznul, protože jsem se ho tenkrát zastával.

Na Dickově románu mě na první pohled zaujal jakýsi dvojí metr. Vnímá (bývalé) USA jako okupované jak Japonci tak Německem, ale evidentně má k Japoncům menší antipatii než k nacistům. Do nich se opírá čistě ideologicky, kdežto Japonce vnímá, jak to říct: jako šikovné rozumné lidi, se kterými se dá vyjít. Je to ovšem Dick, tedy mistr paradoxů. V závěru mu přijde Heydrich a jeho SD sympatičtější než Goebbels a NSDAP a wehrmacht, protože SS je proti nukleární válce proti Japonsku.

Zajímá mě ale absolutní absence amerického odporu proti okupaci, jak japonské, tak německé. Jeho okupovaná Amerika v podstatě funguje normálně, jenomže na západním pobřeží jezdí rikši a bílí Američané jsou povinni uvolnit místo Japonci. Je zřejmé, že tu okupaci nebral vážně jako možnost. Použil ji jenom jako šokující moment ke zvýraznění motivu totality, nacismu a fungování takového režimu.

Ještě se k tomu vrátím.