Bude válka s Ruskem?
Jako studená sprcha zapůsobila na mnohé z nás zpráva z pondělka, že se pět velmocí dohodlo, že je třeba zabránit jaderné válce. Studená sprcha určitě pro toho, kdo se jako dítě učil ve škole lehat nohama směrem k epicentru výbuchu a někdy nebyla k dostání sůl, protože lidi si mysleli, že střecha posypaná solí je ochrání proti radioaktivitě. Našinec má chuť zvolat, vy debilové, o čem to tady do prdele mluvíte, jaká atomová válka?
Ona by nastat mohla. Ono by stačilo se jí nebát, respektive, stačilo by přijmout tezi Mao Ce-tunga, že atomová bomba je papírový tygr tudíž neškodný strašák. To není povzbuzující konstatování. Nicméně nesouvisí s otázkou, kde se vlastně tahle deklarace vzala?
V úterý měla začít hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Konat se nebude kvůli covidu a tak prý Moskva proklamaci navrhla, aby se snížilo napětí… Jaké napětí? Inu kolem údajně chystaného útoku ruské armády na Ukrajinu, útoku, jehož operační plány se probírají v novinách, jako fotbaloví mudrlanti řeší uvažovanou taktiku při nejbližším derby.
Skutečnost je taková, že světový mír (s odhlédnutím k lokálním masakrům) je zajištěn atomovým patem a že ze zpětného historického pohledu možná za mír opravdu vděčíme americkým levičákům, kteří podstrčili tajemství atomové bomby Stalinovi. Ten pat trvá a platí pro všechny reálné i ze setrvačnosti titulované velmoci. Pod svícnem jaderného patu se ale může v přítmí stát cokoli, včetně agrese Ruska proti Ukrajině.
Důvod je nabíledni. Rusko je ten, kdo je ochoten ty tanky nasadit. Ukrajina taky, ale má jich málo. Západní Evropa je totálně vojensky bezvýznamná a Amerika už prohrála v posledních 75 letech od svého posledního nesporného vítězství tolik válek, že do dalších dobrodružství je nepravděpodobné, že se pustí. Navíc se vše vyvinulo tak, že se Evropa zavázala k totální závislosti na dodávkách ruského plynu .
Takže,, vyhlídka do úvodu roku 2022: jestli bude válka s Ruskem, tedy jestli bude válka na rusko – ukrajinské hranici, záleží absolutně a bezvýhradně na vůli nebo nevůli ruského cara Vladimíra Putina. Vážného vojenského protivníka nemá, ekonomických sankcí se nemusí bát, protože má ruku na kohoutku plynu.
Je tedy finlandizace Ukrajiny to nejhorší možné řešení (za situace, kdy Finsko hrozí vstupem do NATO)?
Pro později narozené a neinformované: finlandizace je politický pojem z doby studené války. Finsko, které hrdinně bojovalo proti Stalinovi a pak vlažně podporovalo Hitlera na východní frontě souhlasilo za dob studené války s jakými stavem podvolené neutrality a bylo mu dovoleno rozvíjet kapitalistickou prosperitu a kontrolovaně svobodný politický systém.
Zopakuji tezi zde už několikrát proklamovanou: nabídka nenabídka členství v NATO pro Ukrajinu a Gruzii byl mimořádně špatný nápad. Současný stav, který vyvěrá do absurdní proklamace, že je třeba zabránit atomové válce, je důsledek tohoto nesmyslu. Jak z toho vycouvat je úkol pro diplomaty, aby nikdo neztratil tvář (lidsky řečeno: nevypadal za blbce). Ale jako blbec přece jen bude vypadat ten, co to vymyslel a není ochoten natož schopen to prosadit silou. Což je princip mezinárodních vztahů, otevřete na libovolné straně libovolnou středoškolskou učebnici dějepisu.
Dodatek 28.2.2022
Napsal jsem tento článek na základě logiky. Dnes vidíme, že logika nemá ve věci co dělat. Válka by nastala, i kdyby úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO nezačaly. O užití atomové bomby se v těchto hodinách vážně uvažuje. Tak to dopadá, když do hry vstoupí faktor šílenství.