Bůh s.r.o. (recenze)

Bůh s.r.o. mě zaujal jak svým názvem, tak jménem autora. Ondřej Neff je legendou nejen českého fandomu, ale je znám i široké veřejnosti. Musím říci, že mě prve zachvátila nejistota, protože přeci jen recenzovat dílo takto známé osobnosti je nejen čest, ale také zodpovědnost. Ovšem nic to nemění na tom, že se mi do rukou dostala kniha nadmíru povedená a velmi humorná.

Sama kniha se skládá z šestnácti povídek a jako bonus je u každé z nich komentář, který ukazuje nynější pohled autora na jeho kdysi napsané příběhy. V každém z jednotlivých příběhů se ocitnete na rozličných místech, například navštívíte lunu osídlenou troufalými pozemšťany, pustou planetu, kde můžete být sami bohem nebo cizí paralelní vesmíry, kde se nelze divit už vůbec ničemu. Potkáte kupu zajímavých lidí i nelidí a fantasticky se pobavíte.

Každá povídka ukrývá nádech sci-fi, někde je více cítit, někde méně. Ale naleznete zde i některé opravdu čistokrevné scifistické povídky. Každopádně ať vyberete kteroukoliv, přinejmenším se zasmějete. U některých vám bude běhat mráz po zádech, u jiných si budete přát, aby se nikdy nestaly skutečností, například příběh Chudák Bauer.

Mě osobně nejvíce zaujala povídka s názvem Psí smích, jediný z příběhů v této knize, který má duchařský podtext. Zprvu to vypadá jako přecitlivělost hlavního hrdiny. Jak by pes mohl někoho vydírat, že? Ale čím více se blížíte k závěru povídky tím jste si jistější, že první dojem není vždy správný. I když musím podotknout, že příběh je zakončen víceméně vesele,v rámci možností, samozřejmě. Líbila se mi neotřelost povídky, protože s něčím podobným jsem se ještě nesetkala, což se ostatně dá říci o všech částech této sbírky. Musím upozornit ještě na jednu z povídek, která mi naprosto vyrazila dech – Zapovězená planeta. Raději ale nebudu nic dalšího prozrazovat, protože tento příběh si musíte vychutnat od začátku do konce.

Myslím, že autora není třeba příliš představovat, protože jméno Ondřej Neff slyšel každý z vás. Spisovatel stojí například za knihami: Tma, Tušení podrazu, Zepelín na měsíci, Celebrity, Hvězda mého života a spoustou dalších, napsal také nespočet povídek, které rozhodně nepostrádají smysl pro humor, což se potvrdilo i v tomto díle. Většinu z příběhů v Bohovi s.r.o. okořenil mnoha ironickými vtípky. Nicméně autor se nevěnuje pouze sci-fi žánru, převyprávěl také několik děl Julese Verna a vytvořil dokonce scénáře ke komiksům Káje Saudka. Je zakladatelem internetového deníku Neviditelný pes. Už jen z tohoto zcela nepatrného výčtu děl je jasné, že autor má rozhodně co nabídnout.

Můj názor na knihu je rozhodně pozitivní. O své humornosti mě přesvědčila hned první povídkou Vražda v mateřské školce, ze které pochází tento úryvek: „Ještě neumírám, sakra,“ zavrčel umírající. A věřte, toto není jediná vtipná část. Stačí se pozorně dívat a číst a užijete si dost legrace. Ovšem musím přiznat, že když jsem se dostala na konec některých příběhů, běhal mi nejednou mráz po zádech. Po přečtení tohoto díla získáte jiný názor na slova: beznaděj, zrada nebo třeba pomsta. Každopádně doporučuji, rozhodně knížka stojí za to.

Anežka Hudecová MFantasy.cz 5.7.2017