Přeji dobrý rok 2026 všem čtenářům Digineffu, ale i nečtenářům. Ti ovšem budou mít smůlu, protože o mém přání nebudou vědět. Jejich chyba. Přitom náprava je tak snadná: MAJÍ DIGINEFF ČÍST. K tomu nelze nic dodat. Mějte se skvěle! Mimochodem, motiv zchumeleného letopočtu 2026 v upoutávce na hlavní straně DN mi nabídla umělá inteligence, mezi
Nezlobil jsem, dostal jsme tedy taky dárky, parádní kabát, teplé rukavice a triko s dlouhými rukávy a rolákem. Ale taky jsem dostal něco moc hezkého od čtenáře, pana M. Špidlena. Poslal mi fotku ložisáku v akci, skvělé dílo vynikající české fotografky Dagmar Hochové! Velká radost a velké díky. Tím to ale neskončilo. Pan F.
Před čtrnácti dny mě pozvali na chanukovou slavnost. Pravidelně se koná v Riegrových sadech v Praze a že tam bude rabín Jair Jirmejahu Jerochim a taky starosta Prahy Jan Korseska a že jako abych tam vystoupil a pronesl několik moudrých slov. Pánbu s námi a zlý pryč, pomyslel jsem si při čtení zvacího mailu.
V čem se liší divoké prase a sněžný muž? Na to je snadná odpověď. Liší se absolutně ve všem. Jednou charakteristikou se ale oba fenomeny dotýkají. O sněžném muži všichni mluví, ale nikdo ho neviděl. O divokých prasatech všichni mluví, ale skoro nikdo je neviděl. Mnoho lidí vidělo stopy sněžného muže. Viděli je doopravdy? Pokud
Čtenář Neviditelného psa a mých knížek a všeho možného dalšího, pan M.K., mi poslal pěknou ukázku halucinace umělé inteligence. Tedy, po pravdě řečeno, jím vytvořený promt by zamotal soudnost každé inteligenci: Neff, Milénium, Salzmann Jenom znalec se v tom vyzná. Neff, to je cekem jednoduché, je i v url tohoto serveru. Milénium, to je souhrnný
Za povídání o svých dobrodružstvích s elektronickou občankou jsem dostal, jak se říká, naloženo. . Naloženo jsem dostal nespravedlivě. To vám ostatně potvrdí každý, kdo dostal někdy naloženo, až už mu vynadali na sociálních sítích, nebo dostal deset let natvrdo v třetí nápravné skupině. Vždycky je to nespravedlivé. Já přece nic proti elektronickým občankám nemám.
Je to pár týdnů, co jsem měl na úřadě s elektronickou občankou v mobilu. Byla to docela legrační epizoda. Končila mým dotazem úřednici, jestli se ta elektrická občanka bude používat při volbách. Byly tenkrát ještě daleko za dveřmi. „Ano,‟ pravila ta žena tónem, jakým vyjadřujeme soustrast. No a volby nastaly a kromě toho, že někde
Občas tu zabrousím i do všedního života. Dnes nemohu jinak, jsem toho plný. Minulý týden jsem si koupil nový iPhone. Brzy přinesu v rámci tradice Digineffu pár poznámek k jeho foťákům (kvůli nim jsem šel z iPhone14 na iPhone 17), jsou skvělé. Přechod 14 → 17 byl hladký. Položíte starý a nový přístroj vedle sebe
Každá generace si pěstuje mýtus krutého dětství. Copak „za našeho dětství“ – ano, tak se o má říkat, za „našeho dětství“, ne za mého dětství… Za našeho dětství slyšel někdo o elektrických koloběžkách? Nebo dokonce o elektrickém autíčku pro chlapečky a holčičky, aby v něm mohli doopravdy jezdit po skutečné silnici? Samozřejmě s přilbou
Zaskočil jsem si do bistra na oběd. U pultu jsem si objednal a odešel ke stolu, pěkně do kouta, kde si budu v klidu číst, co se vykulilo nového na Twitteru. U vedlejšího stolu seděla mládež, holky a kluk tak kolem dvanácti. Kluk po mě pokukoval, se zjevnou sympatií a zájmem. Pak si šeptal
