Dokončil jsem román Operace Armagedon

Pátý díl marsovské série Pán modrého meče je pod střechou.. Román vydá Tomáš Němec v Mysterypress (zde), ilustrovat bude Michal Suchánek (zde), termín má do konce června a Tomáš by pak měl knihu vydat do konce září. Knihu, žádnou knížku, rukopis – ono se to dneska těžko počítá na někdejší normostrany – má větší rozměr než kterýkoli z předchozích dílů seriálu.

Román se odehrává v šestadvacátém století. Upřímně, byl to ode mne celkem vzato výstřel od boku tenkrát v osmdesátých létech, kdy jsem psal první svazky a tam se datace objevila. Jak si představit svět za pět set let? Seriózně to nelze. Vývoj společnosti není lineární. Jak postupuje autor sci-fi, když o takových věcech uvažuje?

Vždycky vychází z člověka. Všichni jsme nějak definovaní a naše uvažování je nějak naprogramováno. Pak tu jsou vnější vlivy – stav techniky, převládající ideologie, což je společenský tlak současníků. Instinkty jsou stejné. Proto se můj svět šestadvacátého století mentálně moc spíš vůbec) neliší od současného. Když si mám představit, jaká je technologická výzva, co by se mělo zdolat, pak je to gravitace a proto používám běžnou sci-fi rekvizitu, mockrát i jinde použitou, totiž antigravitaci. A lidé zvládnou gravitaci je další metou čas.

V právě dokončeném příběhu čas taky hraje určitou roli, podstatné jsou ale lidské vztahy. O co tu jde?

Všechno se tentokrát odehrává na Pláni, na prériích terraformovaného Marsu, obývaných komunitami připomínajícími indiánské kmeny. Hrdinou je Rad Haager a jeho pes z rodu daimonů, který byl v předchozích dílech podroben mentální transformaci a stal se z něho Galaktický tlumočník, ultrainteligentní tvor, znalý všech jazyků Bytostí Kruhu, společenství inteligentních životních forem Galaxie. Na Pláň přijíždí doktorandka Miriam Batoryová v taxíku řízeném Lindou Notonegoro. Miriam má grant Katedry historických studií s cílem vypátrat trosky planetární fregaty Erlang, vyslané na Mars v roce 2136, tedy před čtyřmi sty lety, s bojovým úkolem. Tím to začíná, a jak to bylo dál, to se dozvíte v září, až kniha s Michalovými ilustracemi vyjde.
Co k tomu dodat?

Jen to mě napadá, že jsem nikdy od nikoho a od žádné instituce na nic co jsem kdy udělal žádný grant nedostal.

Když se teď podívám, co Miriam na Pláni prožila, nemám chuť o žádný požádat.

Tady dole by to mohl být třeba i Erlang, je to ale ilustrace s našeho společného comiscu Děsivé radosti.