ZLATÁ PADESÁTÁ: Punčocháče

Nevzpomněl bych si na to, jenže dnes jsme v kavárně Rybka na to zavedli řeč.
Je fakt, že jsem v roce 1950, kdy mi bylo pět let, onemocněl spálou a léčili mě na Bulovce penicilinem (toto sdělení vyvolalo podiv: tehdy byl penicilin? Samozřejmě že byl, vždyť vyhrál 2. světovou válku!). A když mě propouštěli, byl jsem jediné dítě, kterého sestřičky oblékaly do punčoch s podvazkovým páskem! Tedy, neměl jsem nějakou bokovku, byl to řemínek s podvazky, strašná to hanba! Maminka mi to vnutila jen proto, že mě vezli v mrákotách sanitkou, jinak bych se byl ubránil. Byla to hrozná potupa. utkvělo mi v paměti, jak mi sestřička pomáhala a nevrle se ptala: „jak se ty šráky zapínaj?“ Nikdy před tím a nikdy po tom jsem slovo „šráky“ neslyšel.

Důstojné dětské odění byly punčocháče. Měly barvu hnědavou, na zadku takový zvláštní oblý šev. Byly ve stylu unisex, bez ohledu na to, zda holčičí či klučičí, naprosto stejné! Pletené, myslím si. Jednou mi maminka koupila v Dětském domě (dodnes existuje) v Praze na Příkopě bílé punčocháče. Tehdy jsem se vzepřel a byl bych raději zemřel, než bych je oblékl. Zvítězil jsem tehdy. Snažil jsem se na webu najít dobový obrázek. Tady ten chlapeček má něco jako punčocháče,spíšto jsou pletené kamaše a hlavně, chybí ta správná barva. Pokud by někdo z laskavých čtenářů poskytl autentickou dokumentaci, rád doplním (mail: ondrejneff@gmail.com). Bylo by divné, kdyby se nezachovala fotografie tak zásadně rozšířeného kusu oděvu.

Punčocháče jsem nosil, myslím, ještě v první třídě, pak nastoupily trenýrky. Všichni kluci nosili trenýrky. Co nosily holky nevím, přinejmenším do první Spartakiády – tehdy byly zavedeny červené trenýrky pro kluky a holky nosily modré kalhotky s gumou u pasu i kolem nohou. Nástup trenýrek byl pozvolný. Pravda, měl jsem je, myslím, dříve než jiní kluci, ti byli většinově nuceni nosit punčocháče. Pamatuji si, jak jsem jednou chodil na snídaně ke spolužákovi Slávkovi (už nevím proč, nějak to tak bylo) a přišel jsem tam jednou ráno ve chvíli, kdy ho maminka soukala do punčocháčů. Stál na stole a ona ho do nich soukala jako do pytle.

K odívání v padesátých létech se ještě vrátím, pochopitelně. Myslím ale, že ty punčocháče byly nejpotupnější součástí oděvu a na nás všech zanechaly neblahou charakterovou stopu.