S románem Tma se letos čeští čtenáři setkávají již počtvrté. Románu předcházela nejprve pohádka Potíže s elektřinou, později rozšířená na novelu. Pak teprve spatřil světlo světa román, který je nyní považován za Vaše nejlepší dílo. Od prvního vydání prošel příběh změnami, zejména jeho druhá část, jak jste sám přiznal, měla několik konstrukčních vad. Je tohle už definitivní
Pán vzduchu je první ze svazků trilogie Tajemství pěti světadílů (2014-2015). Slovo verneffka přitom vymyslil Ondřej Müller, vžilo se pro adaptace verneovek (2008-2011) vydané Albatrosem (dosud je jich osm), avšak tohle není adaptace. Zde čteme původní práci, i když odlitou ve Vernově stylu. „Snažil jsem se, aby měla všechny náležitosti opravdové verneovky,“ uvádí autor v
Spisovatel Ondřej Neff se posledních několik let ponořil hluboko do díla Julese Verna. Nejprve převyprávěl v duchu moderního pojetí dobrodružného žánru osm klasických verneovek, které nakladatelství Albatros vydalo s nádhernými původními kvašemi Zdeňka Buriana. Pak se pustil do grandióznějšího plánu: píše vlastní trilogii, ve které propojí motivy ze všech známých verneovek. První díl Pán vzduchu
1. Jste dnes považován za žijícího klasika science fiction. Co Vás inspirovalo k tomu, že jste začal psát zrovna sci-fi? Jednoznačně zvědavost. Vždycky mě zajímalo, co bude. Zvědavost technická – vyrůstal jsem v době, kdy spousta zajímavých věcí začínala: rakety do vesmíru, atomové ponorky, trysková letadla, počítače, to všechno byly úžasné novinky. Zvědavost mě neopustila a
Volali mě z rádia, že uplynulo pětadvacet let od vzniku webu a co že na to říkám. Pětadvacet let, že to ale uteklo! Sir Berners-Lee tehdy nebyl ještě sir a poslal kolegům na pracovišti ve švýcarském CERNu oběžník a když si stěžoval, že mu nikdo neodpověděl, řekli mu, ať pošle oběžník. To ho pobídlo
1.-2. Především bych rád vymezil sám pojem cenzury. V čistém slova smyslu je to úřad, ten fungoval i za demokratické první republiky. Administrativní zásahy se projevují i dnes – třebaže je takzvaně schvalujeme – zásahy proti pornografii, proti rasovému štvaní, ale principiálně jde o totéž. Dovedu si představit, že i za první republiky určitý typ
Kapitola první Klára proklouzla domovními dveřmi a opatrně je za sebou zavřela. Slaboučké klapnutí zámku nemohla Martinicová slyšet. Stařena seděla v ušáku u okna a shlížela do ulice U Blaženky. Tady, u domovních dveří, byla před ní Klára v bezpečí. Slídilka vidí až na spodní část schodiště a na terasu, pak následuje další úsek, schodiště z terasy k venkovním
1. „Nechápu, na co si stěžujete, pane Arimane,“ říkal pan Riha, úředník reklamačního oddělení firmy BŮH s.r.o. „Naše firma splnila závazky, vyplývající z obchodní smlouvy. Na vaší planetě jste Bohem. Je snad kreační souprava v nepořádku?“ Riha byl muž asi třicetiletý, s podlouhlou tváří obdařenou poněkud povadlými rysy. Snad proto, že vypadal tak neagresivně ho
Ve vzdálené galaxii, před mnohými časy… Bylo to stejné, jak si myslím, že je to dnes: byl to náš svět, fandom, žili jsme v něm a dělalo nám to radost. Kdybych měl vzpomenout na jedinou událost z té doby, tak asi na Parcon snad v roce 1982, ještě pořádný, pardubický: dražba knih a dva fanatici
