POVÍDKA: Úspěšná reklamace

Minulý týden sem s kamarádkou AI Grokem vymýšlel námět na krátkou povídku. Chtěl jsem po ní, aby mi vygenerovala náhodná spojení slov a z toho všeho, co mi nabídla mě zaujalo, že několikrát se zmínila o cementu a vlasech. Včera jsem tu na toto téma vystavil jen malinkou legraci. Ale povídka typu short short story by měla mít přece jen víc než 250 znaků. Takže tady ji máte, povídku na téma vlasy a cement.

Úspěšná reklamace

STĚŽOVATEL: Jsem tu dobře v reklamačním oddělení?
REKLAMÁTOR: Čím mohu posloužit, pane?
Stěžovatel přistoupí k psacímu stolu.
STĚŽOVATEL: Vidíte to?
REKLAMÁTOR: Vypadá to jako vlas, pane.
STĚŽOVATEL: Nebyl bych tu, kdyby to jen vypadalo. Je to vlas a našel jsem ho v pytli cementu zakoupeném od vaší firmy.
REKLAMÁTOR: To je jistě politováníhodné, že se nám do cementu dostal vlas. Ale upřímně, vadí vám hodně?
STĚŽOVATEL: Zásadně. Až budu potřebovat vlasy, koupím si je. Já si ale objednal cement…
REKLAMÁTOR: … a dostal cement a vlasy. Tedy, jeden vlas.
STĚŽOVATEL: (Ostražitě) Kam svou poznámkou míříte?
REKLAMÁTOR: Záleží na to, jestli se závada týká jednoho pytle, nebo celé dodávky.
STĚŽOVATEL: Samozřejmě celé dodávky! Vezměte si ji zpátky i s těmi vašimi vlasy, vraťte mi peníze a zaplaťte čas a samozřejmě i psychickou újmu.
REKLAMÁTOR: Podle našich obchodních podmínek, na které jste při koupi přistoupil, reklamaci dodávky můžeme uznat, jenom pokud se závada týká aspoň dvou jednotek. Je to v podmínkách, pane. Odstavec jedenáct.
STĚŽOVATEL: (Sarkasticky) Čekal jsem, že se budete vykrucovat a vaše lišácké podmínky jsem četl. Tady máte druhý pytel. (Položí pytel na stůl) Jsem si jistý, že se váš šlendrián projeví v celé dodávce. Kdo by dával jeden vlas do jednoho pytle cementu. (Okázale se se směje, reklamátor zachová ledový výraz.)
REKLAMÁTOR: Hned se přesvědčíme. (Otevře pytel. Oba se nakloní nad obsahem.) Vidíte? Čistý cement. Ani stopa po dalším vlasu.
STĚŽOVATEL: Možná v jiném pytli…
REKLAMÁTOR: Ne, pane. Podle obchodních podmínek v odstavci o reklamační metodice…
STĚŽOVATEL: Počkejte!
REKLAMÁTOR: Že by vlas?
STĚŽOVATEL: Něco se v cementu pohnulo. Něco tam žije. Vypadá to…
REKLAMÁTOR: Máte pravdu! Něco se dere na povrch. Pane! Je to oko! Je to oko a dívá se přímo na vás!
STĚŽOVATEL: Co… Co to znamená?
REKLAMÁTOR: Máte celou dodávku s sebou?
REKLAMÁTOR: Jistě.
STĚŽOVATEL: Hned ji nechám odvézt k likvidaci zpátky do cementárny. Vrátíme vám peníze. Přijímáme vaši reklamaci. A vy, pane… Na vašem místě…
REKLAMÁTOR: Co byste udělal?
REKLAMÁTOR: Odjel bych. Někam daleko. A už nikdy bych se nevracel.

Hrdina našeho příběh dal na dobrou radu zkušeného muže a skutečně odjel na druhý konec světa. Usadil se v pohodlném domku na kraji skvostné písečné pláže. Postupně se zbavil neklidu, a to se nebudeme zmiňovat o pocitu hrůzy, který ho v prvních dnech zaplavoval a pobízel k urychlení odjezdu ze země. Byl šťasten. Na vlasy, cement a upřené oko dočista zapomněl. Až toho večera si vzpomněl.

Slunce se zbarvilo do ruda a klidné hladině propůjčilo barvu leštěné mědi. Vodní plocha se najednou zachvěla a to byl ten okamžik, kdy se mu vzpomínky v plné síle vrátily. Úplně stejně se vlnila plocha cementu, než se z ní vylouplo oko.
Znovu oko. Tentokrát ale bylo vsazeno čela betonové hlavy podobné balvanu, porostlé houštinou dlouhých černých vlasů. Betonový muž se nořil z moře tak pomalu, že hladina kolem něho zůstávala klidná. Oko bylo upřené na uprchlíka.
Ten vstal. Podíval se dolů, aby se přisvědčil, proč se mu nedaří odlepit nohy od země. Měl je až do půl lýtek šedé, betonové. Šeď rychle stoupala. Chvilku trvalo, než překonala kolena a když se dostala na stehna, šlo to už rychle.
Ostatně, všechno pak šlo rychle.
Poučení:
Když najdete v pytli cementu vlas, nesnažte se ho reklamovat. Dělejte, že ho nevidíte.