Jak jsem dostal bod

Tento týden jsem se zúčastnil internetové dražby. Už před časem jsem se zaregistroval na jednom dražebním šopu – to že jsem tam už delší dobu hraje pro další vyprávění roli.

Koupil jsem si tam během času pár věcí, převážně knížek, ale jaksi napřímo, bez procedury dražby. Tuhle přišla Ljuba a že abych jí vydražil čajník. Ona miluje čaj a všechno co s ním souvisí konvice nevyjímaje. Usmyslela si, že tuhle konvici musí mít, jenže bude v práci a nebude u internetu a ani na mobil nemůže ani pomyslet. Zkrátka, že mám konvici vydražit já.

Internetová dražba má svůj termín, tohle bylo v pátek v devatenáct čtyřicet jedna. Ljuba odešla do práce v poledne. Přihodil jsem a hlásilo mi to, že vyhrávám. Hlídal jsem hodiny a dal jsem si dokonce budíka, aby mě upozornil pět minut před termínem.

Budík zazvonil, pořád jsem vyhrával. Poslední minutu naskočil zelený proužek, zkracoval se s časem. Najednou zčervenal. Prohrával jsem! Přihodil jsem, proužek se prodloužil a zezelenal, ale po pár vteřinách zase zčervenal, někdo mě přehodil! Takhle jsem se přetahoval a opravdu tři vteřiny před limitem jsem zase přihodil a nakonec vyhrál. Tím pádem pominulo nebezpečí, že mi budou utrženy uši. Následovaly formality, volba výdejního místa, zaplacení přes QR kód a gratulace ze strany firmy.

To vše je, jak jsem už řekl, důležité pro další vyprávění.

Dneska mi přišel od dražebního šopu mejlík, že mě prodejce chválí.. A že jsem dostal bod, už jsem jich nasbíral celkem pět. Pochopil jsem z toho, že kdybych zmatkoval nebo dokonce nezaplatil, asi by mi vynadali a strhli mi body nebo mě zablokovali.

Oni mě bodují, uvědomil jsem si a vzpomněl jsem si, že taxikářské firmy mají taky zavedené bodování. Jako zákazník bodujete taxikáře, ale on ten taxikář boduje vás – taxíky dnes objednáváte taky přes internet, platíte přes internet, všechno bude přes internet.

No a teď už asi tušíte, proč mám z toho všeho lehké mrazení v zádech. Na jednu stranu je to o čem jsem vyprávěl správné. Prodejce má jistotu, že mu zákazník zaplatí. Taxikář může být klidný, že zákazník není opilec, který ho donutí po zbytek noci čistit sedadlo. Můžeme být rádi, že je to tak zařízeno.

Kde to ale skončí? Čínský způsob bodování občanů bereme jako příklad toho nejhoršího, co moderní doba přináší. Jenže bodování k nám prolíná skulinami my ho vítáme, jak dobře funguje.

Mám se vzbouřit? Příště půjdu do dražby a na just nezaplatím. A oni mi dají na just zaracha. Kdepak, tohle není správná cesta, to vím. Ale jaká je správná cesta, to fakt nevím.