Knížka pro děti Barbora a zlatý robot je v poslední výrobní fázi, dokončuju román Ultimus (vyjde příští rok) a přemýšlím, co psát dalšího. Nejspíš to bude tentokrát opravdová pohádka pro děti. Základem bude tento text z roku 2003. Ale konec bude jiný, to ujišťuji… ……………………………. Milé děti! Protože jste byly hodné, poslouchaly jste babičku, kocoura
Už v tom doslova lítám a nikdo mi to neodpáře. Od roku 1990, kdy se uvolnily hranice a mohlo se cestovat, rád cestuju. Onehdy jsem se zaregistroval na webové stránce Tripadvisor, to je něco jako Rádce na cesty, a poctivě jsem vyplnil mapu světa, kde jsem všude byl. Spočítali mi, že jsem navštívil 21 procent
Sleduju to jako docela napínavé sportovní utkání. Vrátí se mariánský sloup na Staroměstské náměstí, nebo nevrátí? Je to pomník na oslavu vítězství nad Švédy v roce 1648. Vyprávěl mi o tom dědeček. Zavedl mě na Petřínskou rozhlednu a ukázal mi diorama Boj studentů se Švédy na Karlově mostě. „Postavili jim pomník na Staroměstském náměstí,“ vykládal
Při zpětném pohledu spatříme dvě zbořeniště. Trosky Berlínské zdi symbolizují konec epochy trvající půl století a jsou současně i symbolem velké iluze, vyjádřené nešťastným výrokem o konci dějin. Osvobozené lidstvo nyní spěje k radostným zítřkům v duchu racionality a slušné domluvy. Pak přiletěly aeroplány a sestřelily mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, takže bylo
Role Evropy bude klesat, pokud se nevzpamatuje. A dojde k prudkým otřesům, které změní poměry. Svoboda slova. Ta byla ústředním tématem našeho předchozího rozhovoru s publicistou, spisovatelem – a jedním z nejzkušenějších internetových novinářů – Ondřejem Neffem. Nemluvili jsme jen o svobodě slova na sociálních sítích, jakkoli náš host jí věnoval docela dost času.
Jen málo témat vzbuzuje na internetu, a nejen tam, bouřlivější diskuse, než svoboda slova. Je to poněkud překvapivé zjištění po třiceti letech od doby, kdy skončil režim, který měl na všechna témata jedinou možnou a povolenou odpověď. Po jeho pádu jsme si všichni oddychli, že si už konečně nemusíme dávat pozor na to, co
Jakkoli se to pořád zdá nepravděpodobné, je možné, že se v Praze jednou postaví na Václavském náměstí druhý jezdecký pomník. Bude v úrovni někdejšího bufetu Koruna a na koni bude sedět Miloš Zeman, druhý patron Země České. Nepravděpodobné? Kdyby někdo v roce 1955 předvídal, že bude Pavel Kohout pokládán za předního bojovníka proti komunistické diktatuře,
Byl to moc hezký vánoční večer v dětské knihovničce. Jedna knížka vedle druhé, všude klid a z kuchyně doléhala vůně vanilkových rohlíčků. Pohodu měli i v knížce o medvídkovi Pú. Netrvala dlouho, ozvalo se bušení na dveře. Do té chvíle tu vládla milá vánoční družnost. Medvídek Pú všechny pozval a měl radost ze všech dárečků,
Vyštrachal jsem v archivu tuhle povídku, snad je z roku 2017 a snad je pro Ikarii. „To je kravina,“ řekl Petr. „Já přece nejsem mrtvej.“ Všichni čtyři seděli v jídelně obývací sekci bitevního astroplánu Nelson. Jídelního stůl byl kulatý, jak bylo zvykem za starodávných dob, aby nikdo nemohl sedět v čele. Takový byl zřejmě záměr
Málem jsem zapomněl, tak doplňuju. Zadání bylo téma paměť. Když mi to Ríša Klíčník coby pořadatel řekl, vypálil jsem na něho, že promluvím na téma Paměť jako virus implantovaný lidstvu jinoplanetníky. On se zaradoval, já se zaradoval a teď šlo o to, radost proměnit v čin. Udělal jsem to oslím můstkem, který mi pak rozmetal
