Věcné kroky podnikané vládou jsou veřejnosti dobře známé a akceptované nebo přinejmenším chápané. Pro rozsáhlé segmenty hospodářského života budou mít zdrcující následky, to je ovšem známo už od začátku pandemie. Nejvíce utrpí cestovní ruch, veřejné stravování, zábava a příbuzné služby. Jak mnoho, to se teprve uvidí a záleží na tom, jak dlouho to potrvá. S
Opravdu si nevzpomínám, kdy bych naposled zkejsnul ve vinárně přes půlnoc. Už patnáct let bydlím na vsi a to víte, u nás je to s vinárnami jaksi slabší. Vypravili jsme se s mou Ljubou za kamarády v pátek večer a jak naznačeno, zkejsli jsme. Pro mne to nebyla nejlepší volba času a místa. Držím totiž
Sleduju to jako docela napínavé sportovní utkání. Vrátí se mariánský sloup na Staroměstské náměstí, nebo nevrátí? Je to pomník na oslavu vítězství nad Švédy v roce 1648. Vyprávěl mi o tom dědeček. Zavedl mě na Petřínskou rozhlednu a ukázal mi diorama Boj studentů se Švédy na Karlově mostě. „Postavili jim pomník na Staroměstském náměstí,“ vykládal
Při zpětném pohledu spatříme dvě zbořeniště. Trosky Berlínské zdi symbolizují konec epochy trvající půl století a jsou současně i symbolem velké iluze, vyjádřené nešťastným výrokem o konci dějin. Osvobozené lidstvo nyní spěje k radostným zítřkům v duchu racionality a slušné domluvy. Pak přiletěly aeroplány a sestřelily mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, takže bylo
Jakkoli se to pořád zdá nepravděpodobné, je možné, že se v Praze jednou postaví na Václavském náměstí druhý jezdecký pomník. Bude v úrovni někdejšího bufetu Koruna a na koni bude sedět Miloš Zeman, druhý patron Země České. Nepravděpodobné? Kdyby někdo v roce 1955 předvídal, že bude Pavel Kohout pokládán za předního bojovníka proti komunistické diktatuře,
Budoucnost už začala, máme nejvyšší čas se zabývat i takovými otázkami, jako zdali ji budeme mít rádi a zda se budeme mít rádi navzájem. Úvahy se nutně vydají třemi směry. Je to především vyjádření citu, v dalším proudu se stýká a prolíná se sexem a ústí do vztahů. Podmínečnost dobová je tu zjevná, a máme tedy plné právo se ptát, jak to
Po dlouhé době jsem byl na nějakém conu – a Minicon patří k těm důležitým ve scifistickém roce! Téma Miniconu byla Paměť a pohovořil jsem na téma Paměť je virus, který nám implantovali jinoplanetníci. Zítra sepíšu, co jsem tam povídal, teze. Teď aspoň fotky – je na nich František Novotný, jak mi vysvětluje, že to
Svět nebude dramaticky odlišný od toho, jak ho známe dnes. Nelze vyloučit nějaké přelomové objevy, ovšem i těm to trvá dvacet, třicet let, než se dostanou do běžné životní praxe. Určující vliv budou mít dva faktory. Tím jedním je završení industrializace třetího světa se všemi pozitivními i negativními důsledky. Přestane to být montovna světa, stoupne
Do druhé půlky devadesátých let jsem vplul už na volné noze. Psal jsem scénáře pro seriál Nováci (na ČSFD je řazený jako 78. nejhorší seriál všech dob, hodnocení 13%, všechna část!), lítal (a jednou spadnul) na ultralehkém letadle, chodil na střelnici střílet z perkusního coltu a do toho přišel internet. V jistém smyslu první dotyk
Jelikož budoucnost už začala, máme nejvyšší čas se zabývat i takovými otázkami, zdali ji budeme mít rádi a zda se budeme mít rádi navzájem. Úvahy se nutně vydají třemi směry. Je to především vyjádření citu, v dalším proudu se stýká a prolíná se sexem a ústí do vztahů. Podmínečnost dobová je tu zjevná a máme
