Běží mi tu na Digineffu anketa u povídky Říkáš mi medvíku. Připomenu, že je o chlapíkovi, který si nechá vytvořit avatara z dostupných dat o své nedávno zesnulé manželce a avater mu prozradí, že mu byl(a) nevěrná s Járou od naproti. Jsou různé možnosti, jak povídku dokončit a o tom je ta anketa. Zatím (v
Ve čtvrtek jsem tu rozjel povídku na téma GRIEFBOT. To je chatbot vygenerovaný umělou inteligencí PŘES PROPAST ŽALU z dat, která zůstala po zemřelé osobě. Má za účel útěchu pozůstalého, který si díky AI může popovídat se svou milovanou zesnulou. V mé povídce ale nastane potíž. Griefbot je sestaven ze všech dat a v primární
V pondělí jsem zmínil o griefbotu, avataru sestrojeném umělou inteligencí z dat, která zbyla po zesnulém. Koleduje si to o povídku. Toto je stručná verze. Pan Ludvík si objedná rekonstrukci své zesnulé ženy Milušky u firmy PŘES PROPAST ŽALU. Po třech měsících mu oproti zaplacené faktuře posílají přístupové heslo. Pan Ludvík otevírá aplikaci. Ludvík: Jsi
„Pinďour odevzdejte do dvaceti čtyř hodin od zvukového signálu. Ping….“ Příjemný tón gongu hasl ve sluchátku, až splynul s tichem. Ono hledělo nechápavě na telefon, jako by to byl neznámý předmět právě vylovený z vody. „Haló! Kdo jste? Odpovězte mi. “ Telefon mlčel. Odložilo ho na stůl a tupě se zahledělo na prázdnou zeď. „Co
K prvnímu jarnímu dnu nabízím povídku data již staršího (kde je Trumpovi konec a Putinem kdo ví jak skončí), leč nadále aktuální. Koncem února se mezi lidmi rozkřiklo, že Evropská komise hodlá zrušit jaro. Povstalo z toho velké rozčilení, protože obyvatelstvo se už těšilo na krásné, voňavé zelené jaro. Naštěstí zasáhlo Centrum proti terorismu a
„Čeho patnáct?“ zeptala se La Camilla. „Patnáct milionů dolarů, “ odpověděl Walter Mao, její promotér. Ruka třímající labutěnku jí strnula a pudr volně těkal v provoněném klimatizovaném vzduchu šatny nejslavnější operní pěvkyně dvacátých let, jak ji klasifikoval světový tisk. Walter pokračoval. „To je základní taxa. Může se to vyšplhat výš, když budou spokojeni. Je to
Začnu komentářem ke komentáři. Tyto odstavce jsem psal jako úvod k povídce k edici sbírky Zepelín na Měsíci (2010). Uplynulo dvanáct let a už bych si nebyl tak jistý tím, co tu píšu, že fašismus a ztráta svobody nejsou možné. K ekologismu přispěl genderismus a homosexualismus a černošský rasismus, ale vzmáhají se i čistě
O tom, že zastřelí Ježíška, se Santa Claus s Dědou Mrázem dohodli u baru pražského hotelu Diplomat. Byli zajedno, že je ten parchant pěkně sere. „Mázneš ho ty,“ řekl Santa Dědovi. „Chci čistou práci. Bum a prostřelená makovice. Jinak tě v tom nechám lítat.“ Mohl si dovolit povýšený tón. „Věděl bych o jednom šikovným… soloveckej
Byl to moc hezký vánoční večer v dětské knihovničce. Jedna knížka vedle druhé, všude klid a z kuchyně doléhala vůně vanilkových rohlíčků. Pohodu měli i v knížce o Medvídkovi Pú. Netrvala dlouho, ozvalo se bušení na dveře. Do té chvíle tu vládla milá vánoční družnost. Medvídek Pú všechny pozval a měl radost ze všech dárečků,
Malý groteskní horor Po pěti týdnech hladovění ve vlhku a zimě na voru potácejícím se ve vlnách Pacifiku byli trosečníci hodně otupělí. Každý z nich věřil, že už ho nic nemůže rozhodit. A přece jim všem šel Kapitán na nervy, když ho pozorovali, s jakou péčí opracovává úlomek prkna a vyrábí z něho špejle ostrým
