Marně o Marně

Předevčírem jsem tu psal o PSYOP a tohle je taková fantasy – legrácka na to navazující. On to možná ne každý pochopí, ale zkuste to…

Lacinou slovní hříčku mi prosím promiňte. Nic chytřejšího mě nenapadlo jako titulek ke sci-fi vizi, jak by dopadla První světová válka, kdyby v roce 1914 vstupovalo do válečných operací současné české ministerstvo obrany.
Tehdy vojenský guvernér Paříže generál Gallieni po dohodě s vrchním velitelem francouzských sil generálem Joffrem zrekvíroval přes šest set taxíků a najal je, aby dopravily vojáky na frontu na řece Marně, vzdálenou nějakých čtyřicet kilometrů. Taxíky na Marně jsou – podobně jako soukromá flotila plachetnic zasahujících u Dunkerk v roce 1940 symbol chytré improvizace a občanského nasazení. Co by se ale stalo, kdyby do průběhu událostí mělo zasáhnout české ministerstvo obrany, verze 2025. Sledujeme telefonický hovor pařížského guvernéra s českým ministerstvem.
Ministerstvo: Cože, taxíky?
Gallieni: Jsou to osvědčené stroje, renaulty, model AG-1. Každý uveze pět mužů s plnou polní.
Ministerstvo: Máme informaci od poslance Květinky, že jsou natřené červenou barvou.
Gallieni: To je standardní barva pařížského nájemního auta…
Ministerstvo: Nájemního? Chcete snad říct, že tu dopravu platíte, Gallieni?
Gallieni: Taxikáři jsou přece soukromníci. Musí si vydělat na živobytí.
Ministerstvo: Vy jste tedy dohodil svým kamarádům kšeft, aby si na účet eráru namastili kapsu. Kolik bude ta legrace státní kasu stát, generále Gallieni?
Gallieni: Účtujeme přesně podle taxametru, na to se důsledně dbá…
Ministerstvo: Nevykrucujte se, Gallieni. Kolik?
Gallieni: Sedmdesát tisíc franků.


Na českém konci linky je ticho. Gallieni slyší jen jakési cvakání. Netuší, že je to kalkulačka. Po vynásobení koeficientů vychází suma 23 milionů dolarů krát pětadvacet a jsme hodně nad půl miliardou korun českých.
Gallieni: Jste tam?
Ministerstvo: My ano, Gallieni. My tu jsme a budeme. O vás se to říct nedá.
Následovalo další podrobné řízení, podporované poslancem Květinkou, který iniciativně investigoval. Vyšlo najevo, že přiblížením k čáře dotyku se civilní vozidla dostala do bojové sféry. Jejich pasažéry byli kombatanti s výzbrojí. Poslanec Květinka doplňuje investigaci o zjištění, zda vojáci měli v batohu i munici do svých pušek. Pokud ano, je to porušení předpisů o transportu vojenského materiálu. Ve srovnání s takto závažnými přestupky právního řádu zaniká význam zjištění, že se plně naložené taxíky pohybovaly rychlostí 25 kilometrů za hodinu, přičemž norma dopravy vojenského materiálu je o deset kilometrů nižší.
V této verzi dějin právní řád zvítězil. Gallienimu byla jeho nezodpovědná avantýra včas zaražena, taxikáři přišli o kšeft. Německý generál Kluck Paříž dobyl a to byl první krok k plodnému jednání o míru.
Pokud by si někdo při čtení vzpomněl na ministryni Černochovou a její postoj k dronové iniciativě Nemesis, měl by se za své myšlenky stydět.