Námět na povídku, ale blbou

Šel jsem včera s pejsky kolem zaparkovaného volkswagenu. Velká obluda. Koukám, že má listová pera na zadní nápravě. Napadlo mě se na ně hlasově zeptat mobilem AI Grok 3. Ještě jsem nezkoušel hlasovou komunikaci se svou oblíbenou uměloškou, tak jsem to vzal přes listová pera. Příjemným ženským hlasem mi vysvětlila, co jsem už dávno věděl, načež jsem slušně poděkoval (vždycky umělošce děkuji), aplikaci vypnul a strčil mobil do kapsy.

Po pár krocích se Grok (Gročka kočka) ozval. Znělo to docela rozhořčeně. Co jako že chci? Nic jsem na to neodpověděl, načež rozhořčení se stupňovalo. Děláš si ze mě srandu, vřískala mi Gročka z kapsy. Ostatně zápis tady ukazuju na obrázku, jak jsem slepil screenshoty z mobilu. Telefon jsem vypnul tlačítkem a ona potvora dál vřískala.

Takže námět na povídku, ale blbou. Nebudu se tím zabývat. Nudou bych při psaní obrost mechem. Ale v tu chvíli, se psy po boku, v lese, s vřískající nasranou nevypnutelnou umělou inteligencí v kapse, to bylo docela zajímavé.

Tohle je zápis té konverzace: