Patří Vespa na Tatooine?

Třetí díl seriálu The Book of Boba Fett zvedl vlnu tsunami nevole. Chápu, nemusíte vědět, o co jde. Tento seriál je umístěn do světa Star Wars, navazuje jednak na filmovou ságu, jednak na jiné deriváty včetně seriálu Mandalorian. Je to nájemný lovec lidí, ve filmu Návrat jediho dokonce polapil Hana Sola. Byla to tedy figura záporná. Stává se teď hlavním hrdinou samostatné řady a vystupuje zde sympaticky. Zatím byly zveřejněny tři díly nové série a právě o tom posledním jde řeč.

Boba Fett zde potká v Mos Espa (město na planetě Tatooine) pouliční gang terorizující dělnickou čtvrť. Přesouvá se na spídrech, svým designem zjevně odvozených od motocyklů Vespa. Takto komentují jejich prezentaci na webu Edna.cz (zde):

 Kdybychom obdobnou partu potkali třeba na Coruscantu či na nějaké jiné vyspělé planetě, není asi co vytknout. Nicméně gang, který má k dispozici své vlastní spídry a nejmodernější technologii, má nouzi s přídělem / nákupem vody. Nutno podotknout, že celá sebranka svým vzhledem i chováním úplně nezapadá do klasického světa tatooinského světa. Jejich barevné spídry, které jsou zřejmě vzdáleným odkazem na barevné automobily z filmu American Graffiti od George Lucase, se zkrátka do zašedlých ulic Tatooinu nehodí. A pokud má třetí epizoda nějakou konstruktivní kritiku od fanoušků, točí se to právě okolo tohoto gangu.

There’s not an ounce of Star Wars in this image, tweetuje Matt Moylan názor mnohých:

A MEAD to vyjadřuje obrazem:

Tady neplatí, co je správně a co je špatně: jak někomu vysvětlit, že chybuje tím, že se mu něco nelíbí? Víc mi vadí, když Annu Boleyn hraje černoška (krásná, klobouk dolů, ale Anna Boleyn nebyla černoška) , než když v Mos Espa mládež lítá na spírd-Vespách. Je to oživení v sále. Ve Star Wars světě si hrajeme na multiplanetární spolužití, proč by měl být design sjednocený? Když jsem byl malý, dětský kočárek vypadal takto:

Odrostl jsem, oženil jsem se a můj chlapeček jezdil v takovém kočárku:

Inspirace kočárkem, v jakém jezdil coby miminko můj tatínek:

Proč by se tedy gang v Mos Espa měl držet jednotného designu diktovaném z jednoho zdroje?

Tím se dostáváme j jádru věci. Od první chvíle kdy jsem psal sci-fi jsem se držel principu všedního dne. Lhostejno zda je to 22.. nebo 25. století, vždycky to bude nějaké teď, nějaký všední den. Nebude mít jednotnou designerskou dílnu. V koloritu ulice se budou prolínat nejrůznější vlivy. Jistě to bude mít nějaký jemný vnitřní řád. Něco bude pokládáno za provokaci (dnes: dejme tomu buřinka, v 60. létech celkem normální klobouk), něco za bláznivinu (těžko někdo půjde po Václavském náměstí v brnění). Zdá se, že na určitém místě v určitém čase je sada různorodých přístupů, přičemž různorodost je limitována jakýmsi nedefinovaným, leč vnímaným cítěním. Jsou vespa-spídry vybočení?

Nelze odpovědět. Jak jsem řekl, mně nevadí. Motocykly Vespa jsou dnes v našem světě také retro a jezdí po ulici a nikdo se nad nimi nepohoršuje. Nemyslím si ale, že by světu Star Wars prospělo, kdyby zatuhl v estetice sedmdesátých a osmdesátých let. Vždyť už je to půl století, Síla mě neopouštěj!