Pravda o dopisu T.G.M.

Prezident České republiky Petr Pavel pevnou rukou otevřel obálku s poselstvím Tomáše Garrigue Masaryka. Vyňal z ní listinu, rozevřel ji a četl. Přítomní pozorovali, jak mu oči kloužou po řádcích. Čím níže klesaly, tím více se mu třásla ruka a barva se vytrácela z obličeje.
„Máte někdo cigaretu?“ zeptal se. Ruka s listinou mu klesla. Kdosi mu posloužil. Vsunul cigaretu do šedých rtů. „Ještě oheň,“ ozval se.
Škrtnutí a plamen se odrazil v jeho ne zcela příčetných očích. Rychle zvedl ruku, přiložil papír k plameni zapalovače a v několika vteřinách dopis vzplanul. Prezident osvědčil postřeh a sílu. Údery loktem a kopanci úspěšně odrážel pokusy dopis zachránit. Zčernalé pozůstatky hodil na zem a rozšlapal.
Skandál z toho byl neslýchaný. Nemá smysl se rozepisovat o podrobnostech. Každý z nás si uchová vzpomínku, kde byl a co dělal v Den, Kdy Pavel Spálil Masarykův Dopis.
Domů se zcela vyčerpaný prezident dostal až pozdě večer.
Paní Eva ho čekala, bledá, s očima zarudlýma pláčem.
„Co to… Proč…“ vzlykla.
„Po mně budeš jediná, kdo bude znát obsah obsah Masarykova dopisu,“ řekl a objal ji.
Vyslechla ho.
„Jsem šťastný na věčnosti,“ odříkával Petr Pavel své manželce Masarykův vzkaz. „Jsem šťastný a můj odkaz je naplněn, pokud tento dopis po sto letech čte řádně zvolený prezident republiky.“
Paní Eva přikývla, ale pak zavrtěla hlavou.
„Proč ale…“
„Jsem dvojnásob šťastný, pokud tento prezident má vojenskou minulost se zkušeností se zahraniční akcí ve prospěch světových demokratických sil.“
Žena vydechla. Prezident pokračoval:
„Mé štěstí by bylo zcela naplněno ještě zdánlivou maličkostí, stálo v Masarykově dopisu. Dá se čekat, že v roce 2025 už nebude jízda na koni běžná disciplína. Kdyby ale v tomto roce prezident s vojenskou minulostí jezdil mezi lidi na motocyklu, mohl bych si na věčnosti opakovat: mé dílo bylo završeno.“
V místnosti zavládlo ticho.
„Chápeš,“ ozval se prezident po chvíli, „že chci v paměti lidí zůstat jako pomatenec zhroucený pod tíhou úřadu, než jako podvodník, který zfalšoval dopis Tomáše Garrigue Masaryka?“
Následujícího dne prezident Petr Pavel předal ústavou stanovenému činiteli abdikační dopis a připojil k němu obálku nadepsanou OTEVŘÍT V ROCE 2125.
Hned poté manželé Pavlovi, obtíženi nezbytnými zavazadly, odjeli na motocyklu, aniž komu sdělili cíl cesty.