Theodora Pištěka ( 3.12. umřel) jsem potkal v životě několikrát, jednou ale pořádně. Poprvé to bylo doslova letmo. Dělal jsem tenkrát spolujezdce svému kamarádovi Martinu Hoffmeisterovi na rallye uměleckého sdružení Paleta vlasti. Pátrám v děravé paměti, kdy to mohlo být, internet nabízí rok 1971, to měl být 6. a poslední ročník rallye Palety. Trasa
Můj kamarád Ivo Fencl měl minulý týden na NP recenzi na knížku o Spielbergovi. Upozornil mě v ní na Spielergův film Tintinova dobrodružství, kamarád co má všechny filmy mi to zapůjčil, shlédl jsem a z toho vyplynula tato malá recenze nebo snad patálie. Hned řeknu, že Tintinova dobrodružství jsou spielbergovka v klasické podobě. Je
Tento týden jsem na audiopéráka nesáhl, protože jsem dokončoval rukopis Měsíce mého života pro Mystery Press. Ale mám přichystané poznámky od Ivana Hubače a taky čekám, že na mě udeří pan režisér Tabery. Ten by taky měl přijít s tím, co si o věci myslí. Pořád mi leží v hlavě, jak z toho udělat knížku.
Obě bych mohl dokumentovat citacemi z Kingovy knihy O psaní, ale už s ní tady nechci otravovat. Na Mistra se odkazuji jen abych připomněl, že to nejsou moje vynálezy, že jde o zásady, které příběhovou literaturu provázejí jaksi přirozeně. První otázka: Co chceš? Je kladena na každou aktivní figuru (je to jako v počítačové
Na Kingovy Memoáry o řemesle – O psaní jsem nezapomněl. Knihu mám na nočním stolku a občas si v ní říkám. Je to Písmo Mistra a je z něho mnohému se učit. Až překvapivě velkou pozornost věnuje King otázce, komu dát číst to co napíšete. On sám dává texty číst své manželce a pak celé
Na akci Kniha Brno jsme s Karlem Jeriem domlouvali podobu obálky Měsíce mého života. Tento úvodní svazek arkadské série (poslední, tedy sedmý dík pod názvem Sedmá vlna vyšel letos) vyjde v Mystery Press napřesrok. Připravuju ho k vydání, on má čtyři části, tři delší a jednu kratší. První dvě delší (Kuba Nedomý na šachtě a
Ondřej poslal do SF Dílny další povídku a to je dobře. Psát málo je jako nepsat vůbec… Moc pěkný nápad s vtipným vyústěním. Na konci připojím pár lektorských větiček. Knihopád „Karle, poslouchej,“ řekl jeden z mužů kráčejících po ulici, „vím, že jsi to myslel dobře, ale…“ nedořekl větu. Místo toho udělal posunek, kterým vyzýval svého
Tohle je hříčka, kterou jsem připravil pro večírek na uvedení sbírky Uvař raka. Pověděl jsem o tom tady. Zadání bylo: má to být do chystané svírky Zlé věci. Tedy horory, přičemž zdroj hrůzy má být nějaká věc. Už jsem do té sbírky povídku poslal, ale dlouhou, chtěl jsem tedy přispět krátkou. Zde ji máte a
Sedíme nad knihou Stephena Kinga O psaní. Posledně jsem tu připomínal jeho tezi, že psaní je telepatie. Já tomu říkám, že to jsou noty, tedy partitura. Něco je napsané, vy to čtete… a musí to být napsané tak, aby příběh vznikl ve vaší mysli. Když se to stane, nastane ta telepatie, jak tomu říká King.
Zesměšnil bych se, kdybych se vám pokoušel představovat Stephena Kinga. Ano, jsou lidé, kteří nevědí kdo King je a nečetli od něho ani řádku (jakkoli pravděpodobně viděli aspoň jeden film podle jeho románů natočený), ale ti pravděpodobně nečtou Digineff. Chci se teď zastavit nad jeho mimořádnou knihou Memoáry o řemesle – O psaní. V
