Do SF Dílny přispěl Jiří Fomín povídkou Svět v síti. Námět, respektive poselství povídky, obé mě oslovilo. Ano, je tu jasné směřování. Ať je to Si-ova Čína nebo Ursulina Evropa, rýsují se zde předpisy správného chování, správného myšlení. Kde je správné myšlení, je i dohled nad správným myšlením. Já v tom žil většinu života,
Do SF Dílny přispěl Jiří Fomín povídkou z dystopického světa blízké budoucnosti. Jeho vize nápadně připomíná tendence, s jakými se denně potkáváme – a tak to má být. Sci-fi nevaří z vody. Pokud má mít smysl, opírá se o něco, co už je… a zpravidla to je tvrdé a pálí to. K povídce se vrátím
Každá generace si pěstuje mýtus krutého dětství. Copak „za našeho dětství“ – ano, tak se o má říkat, za „našeho dětství“, ne za mého dětství… Za našeho dětství slyšel někdo o elektrických koloběžkách? Nebo dokonce o elektrickém autíčku pro chlapečky a holčičky, aby v něm mohli doopravdy jezdit po skutečné silnici? Samozřejmě s přilbou
Tak tedy je pondělí, Pérákův čas. Ozval se mi vědec ze Skotska. Bádá o Pérákovi a chce se sejít. Rád se sejdu. Momentálně je Pérák moje (skoro) hlavní zaměstnání. Cvičím se v písmu. Nevěřili byste, jak je těžké se aspoň pokusit o comicsové písmo. Dá se to samozřejmě řešit v počítači, ale to by byla prohra…
Zaskočil jsem si do bistra na oběd. U pultu jsem si objednal a odešel ke stolu, pěkně do kouta, kde si budu v klidu číst, co se vykulilo nového na Twitteru. U vedlejšího stolu seděla mládež, holky a kluk tak kolem dvanácti. Kluk po mě pokukoval, se zjevnou sympatií a zájmem. Pak si šeptal
Neil Gaiman Nikdykde Román Neila Gaimana Nikdykde jsem doposlouchal jako audioknihu. Vydal ji Tympanon a skvěle ji načetl Matouš Ruml v režii Alexandry Bauerové. Jde o klasické dílo žánru městské fantasy, britský autor ji vydal v roce 1996 a existuje i jako televizní seriál BBC a táž stanice pořídila i rozhlasovou verzi. Rozsáhlý román má
Minulý pátek jsem tu měl povídku Pravda o dopisu T.G.M. Není dlouhá, přečtěte si ji. Pak třeba oceníte, co všechno AI Grok vymyslela. Vybídl jsem ji, aby na dané téma vymyslela sci-fi povídku: po sto letech se otevírá obálka s textem prvního československého prezidenta, Otce zakladatele. Co v obálce může být? Zde je výsledek: Možné
Slýchám kolem sebe hodně nesmyslů. K evergreenům mezi nesmysly řadím slogan o uspěchané době. Naše rodina se přistěhovala do Prahy z vesnice Slapy v roce 1954. Maminka tehdy rozhodla, že nebudu chodit do školy nejbližší našemu domu, protože bych tam musel přejít křižovatku a při šíleném provozu v roce 1954 za tehdejší uspěchané doby bych
Dokud to neomrzí vás a neomrzí mě, budeme týden otevírat epizodou ze života největšího a zároveň jediného českého superhrdiny. Pérák, tajemný mstitel, přízrak esesáků terorizujících protektorátní Prahu. Originál tohoto obrázku, jakož i dvou předchozích, můžete získat v aukci pořádané serverem Fantasy Planet: koná se na jejich Facebooku a výtěžek jde na dobrý účel – pro
Prezident České republiky Petr Pavel pevnou rukou otevřel obálku s poselstvím Tomáše Garrigue Masaryka. Vyňal z ní listinu, rozevřel ji a četl. Přítomní pozorovali, jak mu oči kloužou po řádcích. Čím níže klesaly, tím více se mu třásla ruka a barva se vytrácela z obličeje. „Máte někdo cigaretu?“ zeptal se. Ruka s listinou mu
