Čtvrtý květen je zasvěcen Hvězdným válkám a všemu, co s nimi souvisí. Oslavit ho můžeme jakkoli, někdo by si mohl dopřát maraton koukání celého filmového cyklu a příbuzných odnoží, ale z toho by asi málokdo vyšel bez trvalé duševní újmy. Tak si aspoň na SW vzpomeňme – a těšme se, už 27 května bude uveden
Do obecného povědomí vstoupil americký film Matrix. Předkládá vizi neskutečného světa, ve kterém prý všichni žijeme a netušíme, že ve skutečnosti jsme postavami jakési počítačové hry. Ta složitá iluze kolem nás, to je ten matrix. Někdy se stane, že třeba jednoho člověka potkáte nepochopitelně dvakrát po sobě. To je porucha matrixu. V pátek jsem takovou
Je to otázka komunikační i psychologická zároveň. Uvedu na příkladu, jak to myslím. Představte si, že se něco stane a všichni zajíci ušáci zmodrají a budou po poli pobíhat s kožíšky jako šmolka. Dozvíte se to ze zpravodajství, vezmete fakt na vědomí. Co se stane dál? Nejdřív uvedu, co se určitě nestane: že veřejnost bude
Za těch čtyřicet let co píšu sci-fi příběhy jsem si vybudoval dva imaginární světy, oba jsou extraterrestriální. Jeden je umístěn na Měsíci, primárně v tamním habitatu Arkádie a patří do něho pět románů: Měsíc mého života, Rock mého života, Hvězda mého života, Reparátor a nejnověji Ultimus, jakož i zcela čerstvě povídková sbírka Hu!Povídky dědka
Český stát – bez ohledu na momentální složení vlády – nedovede učit děti, spravovat administrativu, stavět silnice a železnice, provozovat poštu atd. Seznam profesí, ve kterých stát pokazí, na co sáhne, by byl dlouhý. Oblast, ve které ale selhává absolutně, je propagace. Když si usmyslí, že bude něco propagovat, měl by si urazit ruce.
Několik vývojových linií pokročilých technologií se spojilo, aby se realizoval pradávný sen Julese Verna. Ve dvacátých létech jednadvacátého století vznikly ponorky, schopné bez problémů setrvat pod vodou neomezeně dlouho a ponořitse i do propastí hlubokých deset kilometrů. Jakub Studden byl první z plejády konkvistadorů moře, kteří si uvědomili, co vše se otevírá podnikavosti muže, který
Je to přemýšlení o nemyslitelném, v duchu rozsáhlé studie Hermana Kahna, staré přes padesát let. Pojednává o rovnováze strachu a o vzájemném odstrašení – na tom byl založen poválečný svět, svět studené války. Čtvrtek 24. února ale otočil novou stránku dějin a je třeba brát v úvahu eventuality, jaké by nás dříve nenapadly. Dmitrij
„Pinďour odevzdejte do dvaceti čtyř hodin od zvukového signálu. Ping….“ Příjemný tón gongu hasl ve sluchátku, až splynul s tichem. Ono hledělo nechápavě na telefon, jako by to byl neznámý předmět právě vylovený z vody. „Haló! Kdo jste? Odpovězte mi. “ Telefon mlčel. Odložilo ho na stůl a tupě se zahledělo na prázdnou zeď. „Co
Berte to jako náhled do autorské dílny. Pekař má v pekárně šváby, spisovatel (možná ne každý, já ano) má v dílně plevelná slova. Vypadají normálně, ale nenesou význam. Právě takové jsem vymycoval dnes, kdy jsem odevzdával rukopis své desáté verneffky Vynález zkázy. Pojednám o tom jindy, teď o těch plevelných slovech. Je jich hodně,
Zakázané technologie 24 Jak je všeobecně známo, princip neviditelnosti vynalezl belgický básník a učenec Maurice se Boullignard. Vynalezl neviditelnost dokonce nadvakrát, objevil totiž hned dva principy k řešení odvěké touhy lidstva. Nanotechnologie (mechanismy o velikosti molekul) a informatika umožní sestrojit zařízení založené na principu recepce a emise fotonů, to byl první princip. Světelný paprsek dopadne
