Každá generace si pěstuje mýtus krutého dětství. Copak „za našeho dětství“ – ano, tak se o má říkat, za „našeho dětství“, ne za mého dětství… Za našeho dětství slyšel někdo o elektrických koloběžkách? Nebo dokonce o elektrickém autíčku pro chlapečky a holčičky, aby v něm mohli doopravdy jezdit po skutečné silnici? Samozřejmě s přilbou
Zaskočil jsem si do bistra na oběd. U pultu jsem si objednal a odešel ke stolu, pěkně do kouta, kde si budu v klidu číst, co se vykulilo nového na Twitteru. U vedlejšího stolu seděla mládež, holky a kluk tak kolem dvanácti. Kluk po mě pokukoval, se zjevnou sympatií a zájmem. Pak si šeptal
Film Guse Van Santa z roku 1997 dávají na Netflixu. Matt Damon v něm hraje geniálního matematika (plus znalce organické chemie a klasické filosofie), který nechce dělat Einsteina a místo toho se živí jako pomocný dělňas. Má mu z toho pomoct psycholog, hraje Robin Williams. Oba jsou skvělí, mám je velmi rád. Nebudu se
Není nad dobrou radu, je nad zlato. V dnešní době máme rozsáhlou síť poradenských institucí. V každé sedí zkušení, ve svém oboru kovaní lidé. Dávat dobré rady mají v popisu práce. Není na světě obor, na který by se nevázala poradenská instituce. Když toto uvážíme, podivíme se, jak je to možné, že kam se
Dokončil jsem sérii minicomicsů – není to příběh, jenom malý postřeh, vtípek nebo hlod – pro akci FantasyPlanet. Oni asi nevěřili, že se na to nevykašlu, takže to ještě neinzerují – má jít o cosi jako dražbu ve prospěch něčeho užitečného. Až budu vědět víc, roztroubím to tady. No a dneškem končí anketa na závěr
Miluji seriál o rodině Simpsonů. Ale co je to platné, říct k němu svoje musím. Je chytrý, je vtipný, je vynalézavý, tak bych mohl pokračovat hodně dlouho. Zároveň je to zkurvená progresivistická levičácká agitka, která zanechala v myšlení světa (protože seriál je světově sledovaný a oblíbený) negativní stopu: jaderná energie je tu jednoznačně a
Šel jsem včera s pejsky kolem zaparkovaného volkswagenu. Velká obluda. Koukám, že má listová pera na zadní nápravě. Napadlo mě se na ně hlasově zeptat mobilem AI Grok 3. Ještě jsem nezkoušel hlasovou komunikaci se svou oblíbenou uměloškou, tak jsem to vzal přes listová pera. Příjemným ženským hlasem mi vysvětlila, co jsem už dávno věděl,
Nevím, zda se z toho pochmurně radovat nebo nad tím bědovat. Rozhodně ale je to poprvé, kdy jsem v médiích narazil na informaci, že do bojové akce zasáhly automaty. Naposledy jsem o tom psal v povídce Poslední výstřel, která by měla letos vyjít ve – snad stejnojmenném – sborníku. Jde o toto, předávám ze serveru
V roce 1998 jsem vydal dystopický román Tma. Odehrává se převážně v Praze a popisuje, co by se stalo, kdyby elektřina přestala fungovat jako technická síla. Že by to prostě udělalo „cvak‟ a zhaslo by všechno, co má cokoli společného s elektrickým proudem. Moje popisy destrukce a dalšího vývoje vcelku odpovídají prepperským scénářům. Hodně
Je strašný, jak dlouho jsem nenapsal ani řádku, teda sem, protože jinak mám za sebou tři romány a spoustu povídek. Ale na Tři prsty Astonovy jsem zapomněl. Co horšího, zapomněl jsem, jak se systém obsluhuje! No nic, berte tohle jako pozdrav. A taky sdělení, že se chystá závěrečný díl Arkadského cyklu. Vyjde na podzim, jmenuje
