ZAKÁZANÉ TECHNOLOGIE: Archeologie

Naposledy jsem přispěl do svého dlouhodobého seriálu v březnu… přitom historie Zakázaných technologií je starší než třicet let. Však jsem o tom zavzpomínal při příležitosti 30. výročí Neviditelného psa. V seriálu popisuji fiktivní vynálezy a technické vymoženosti, které narazí na nepochopení, zabedněnost až nenávist – z naší praxi je to především jaderná energetika, která je ochromená už od osmdesátých let minulého století.

Onehdy jsem si ale uvědomil, že je jedno odvětví vědeckého bádání, které budí také moji nelibost. Napadlo mě to, když jsem poslouchal podcast trojice Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr Nový svět, díl věnovaný Bulharsku. Profesor Bárta (skvělý muž, egyptolog, vizionář civilizací, má moji hlubokou úctu) tam vyprávěl o bulharských hrobkách s úžasnými zlatými artefakty. Hned se mi ježí srst na hřbetě. Další vykradené hroby…

Jaký je v tom rozdíl? Zloději vykradou hrobku. Archeologové objeví hrobku. Zloději vytahají obsah, rozprodají, peníze prožerou a prochlastají. Archeologové obsah dají do muzea, část do vitrín, větší část do depozitáře. Pak se jen čeká, až přijde válka a muzeum je vybombardováno, vypáleno… nebo přepadeno lůzou, jako posledně muzeum v Bagdádu při osvobození Iráku od Saddáma Husajna. Obsah se buď zničí nebo ukradne a výtěžek prožere a prochlastá. Kdy přijde Tutanchamonův hrob na řadu? Hodinky tikají… připomněl bych profesorovi Bártovi jeho dlouhé časové řady…

Proto si vážím Číňanů, že už 2000 let nechávají na pokoji hrobku svého prvního císaře Čchin Š’-chuanga , pod mohylou 76 metrů vysoký komplex na ploše 56 km. Jen tak omylem vykopali část císařovy terakotové armády… a určitě z toho mají blbej pocit.
Neotevřené hrobky jsem viděl v Koreji i v Japonsku. Holt… na tyhle opravdu staré civilizace nemáme, jsme proti nim fakt barbaři.