Bolest je pojistka proti samodestrukci vyšších organismů schopných samostatného pohybu. Současná technologie také zná rozmanité druhy pojistek, proti poškození zatížením elektrickým proudem, tlakem, teplotou. O vnitřní pojistce vyšších robotických technologií přemýšlel už Asimov a z Campbellova návodu přišel na tři zákony robotiky. Připomenu stručně: Robot nesmí ublížit člověku, musí ho poslechnout a musí chránit
Průkopník české sci-fi právě vydal román Ultimus, v němž se věnuje přehanenému aktivismu a politické hyperkorektnosti současné společnosti. Co nás čeká? Jaké hrozby představují naše námluvy s umělou inteligencí? A proč ženy baví sci-fi? Jste jedním z autorů, které Český rozhlas vybral, aby napsali krátkou povídku spolu s umělou inteligencí. Už jsme tak daleko, že
„Mobil je dobrý sluha, důležité je, aby se nestal absolutním pánem,” říká průkopník české sci-fi. V rozhovoru vysvětluje svůj pohled na současný svět mobilní komunikace, vliv focení mobilem na žurnalistiku i vývoj technologií v nejbližší budoucnosti. Ubírá se mobilní komunikace správným směrem? Vývoj mobilní komunikace je jednou z nejprudších technologických explozí, která začala v
Když jsem četl váš román Tma, který popisuje, co se stane s moderním světem, když nemá elektřinu, zarazilo mě, že už v prvním dnu tohoto stavu popisujete nástup lůzy i značnou bezradnost policie. Konzultoval jste možný vývoj lidského chování při blackoutu s lidmi, kteří se psychologií na této úrovni zabývají? Když jsem Tmu psal, tak ne. Ale
Fanouškům žánru science fiction není třeba nic kolem čerstvě uvedeného velkofilmu Duna vysvětlovat. Ti opravdu skalní znají filmové zpracování režiséra Davida Lynche z roku 1984. Tehdejší adaptace románu Franka Herberta stála 40 milionů dolarů, Kanaďan Denis Villeneuve měl rozpočet ve výši 165 milionů, tedy čtyř miliard korun. Základní otázka tedy bude znít, utratil Villeneuve svěřené
Spisovatel sci-fi, novinář, vizionář a fotograf Ondřej Neff (76) právě vydal svůj zásadní román Ultimus. Zamýšlí se v něm nad tím, jak by se změnil život, kdyby se část lidí usídlila na Měsíci a zda skutečně toužíme po svobodě. Proč se dávno nepíšou utopické romány? A jak to, že jsou tak populární naopak příběhy antiutopické
Mám k robotům kladný vztah, abych užil výrazu z někdejších kádrových dotazníků, zkoumajících vztah zkoumaného soudruha k socialistickému zřízení. Mohu to snadno doložit. Moje doména je sci-fi a v mých povídkách a románech na roboty narazíte často. Naposledy v románu Ultimus, ten vyšel před pár dny. Jeho hrdinové Kuba Nedomý a Dědek Čuchák v něm
Dovolím si začít náš rozhovor trochu netradiční otázkou. Kde se vzala Vaše záliba v žánru sci-fi a kdy jste se rozhodl, že mu zasvětíte i velkou část Vaší literární činnosti? Od dětství mě přitahovala technika a její fungování v budoucnosti. Odtud byl krůček ke čtení sci-fi. Když potom po letech vznikalo koncem sedmdesátých let ssci-fi
Ke sci-fi jste se románem Ultimus vrátil po několika letech. Co vás k tomu vedlo, že právě teď a právě sérií o Kubovi Nedomém a Dědkovi Čuchákovi? Nakopla mě doba. Ultimus fakticky vznikl někdy v polovině osmdesátých let, krátce po tom, co jsem napsal Měsíc mého života. To je úvodní román Arkadského cyklu. Tehdy jsem začal
Do ruky jsem knihu dostal v pondělí 11. října 2021 ve dvě hodiny patnáct v knihkupectví Fantasya v Šafaříkově ulici v Praze. Vedla k tomu dlouhá cesta. Začala v polovině sedmdesátých let, krátce potom, co jsem dopsal román Měsíc mého života. Tehdy jsem zkonstruoval situaci, kdy je na Měsíci vězení a to je zrušené. Vězni
