Kapitola první Klára proklouzla domovními dveřmi a opatrně je za sebou zavřela. Slaboučké klapnutí zámku nemohla Martinicová slyšet. Stařena seděla v ušáku u okna a shlížela do ulice U Blaženky. Tady, u domovních dveří, byla před ní Klára v bezpečí. Slídilka vidí až na spodní část schodiště a na terasu, pak následuje další úsek, schodiště z terasy k venkovním
1. „Nechápu, na co si stěžujete, pane Arimane,“ říkal pan Riha, úředník reklamačního oddělení firmy BŮH s.r.o. „Naše firma splnila závazky, vyplývající z obchodní smlouvy. Na vaší planetě jste Bohem. Je snad kreační souprava v nepořádku?“ Riha byl muž asi třicetiletý, s podlouhlou tváří obdařenou poněkud povadlými rysy. Snad proto, že vypadal tak neagresivně ho
Ve vzdálené galaxii, před mnohými časy… Bylo to stejné, jak si myslím, že je to dnes: byl to náš svět, fandom, žili jsme v něm a dělalo nám to radost. Kdybych měl vzpomenout na jedinou událost z té doby, tak asi na Parcon snad v roce 1982, ještě pořádný, pardubický: dražba knih a dva fanatici
