Rozhovor s deníkem Metro o Pérákovi a všemožném jiném

Pérák byl původně lidová legenda. Nemáte ale pocit, že jste si ho jako autor už tak trochu přivlastnil a přepsal k obrazu svému?

To není pocit, to je fakt. 🙂 Nemáte ale pocit, že právě toto je princip autorského přístupu?

V příběhu tvrdíte, že atentát na Heydricha provedl Pérák. Kde je podle vás hranice mezi hravou fikcí a zahráváním si s historickými událostmi?

Celý můj „audiocomics‟ je hravý, je to nadsázka. Ve stejném duchu jsou i moje dosud publikované comicsy o Pérákovi a jedu v tom dál: každé pondělí je na mém webu Digineff.cz pokračování Péráka. Vážného vv něm není nic a kdo by hledal historické skutečnosti, zasloužil by… něžné pohlazení Pérákovými žiletkovými rukavicemi.

Institut pro objektivizaci dějin působí jako satira. Kdo vás při jeho vytváření inspiroval – historici, politici, nebo dnešní internetoví bojovníci za „jedinou pravdu“?

Stačí se podívat kolem sebe, kolik takových „Institutů pro objektivizaci dějin‟ vzniklo. Samozřejmě, že si z toho střílím. Pro mě je právě v tom smysl mé Pasti na péráka. Bez toho by to byla samoúčelná hříčka.

Pérák bojuje s nacisty už desítky let. Kdybyste ho měl poslat proti nějakému současnému společenskému zlu, co by to bylo?

Dotkl jste se citlivého bodu. Bráním se „aktualizaci Péráka‟. Správně jste připomněl, že původně to byla legenda. Vznikla za Protektorátu mezi zoufalými lidmi, kteří si vysnili osamělého mstitele. Dnes jsme v jiné situaci. Je na každém z nás, jak a v čem se bude nebo nebude angažovat.

Jste známý jako člověk, který dlouhodobě sleduje technologie a umělou inteligenci. Nemáte obavu, že za pár let budou podobné scénáře psát lépe stroje než lidé?

Vystihl jste to přesně. Mám dokonce pocit, že psát „zábavnou literaturu‟ přestává mít smysl, AI to umí líp. Však taky už nic nepíšu. Kreslím Péráka a koupil jsem si barvy a budu malovat. Blbě, ale bude to ruční práce, žádná AI.

Ve svých knihách i článcích často varujete před různými podobami manipulace. Kdo podle vás dnes manipuluje veřejností nejúspěšněji?

Obecně vzato, správně to před čtvrt stoletím právě na stránkách vašeho listu vystihla paní Pohlová, když řekla, že by se „všechny ty internety‟ měly zakázat. Já vím, že to nejde.. tím hůř pro nás. Každý máme v sobě naděje a obavy a sítě vycházejí každému z nás vstříc a podporují nás v dobrém i špatném. Kdo se ocitne v bublině, je automaticky manipulován. Liší se to zaměřením bubliny, ale princip je stejný.

Pérák je osamělý hrdina, který nevěří autoritám a jedná po svém. Je vám osobně tenhle typ rebela blízký, nebo jste ve skutečnosti mnohem větší konformista, než si čtenáři myslí?

Nikdy jsem nebyl týmový typ, takže osamělý týpek v koutě je mi bližší než vůdce davů. Rebel? Tihle týpci spíš dostanou přes hubu, než aby moc rebelovali.

Když se ohlédnete za svou kariérou, na co jste pyšnější – na sci-fi tvorbu, publicistiku, fotografii, nebo právě na to, že jste dal nový život českému superhrdinovi, kterého většina světa vůbec nezná?

Pýcha asi není to přesné slovo. Když se ohlédnu, tak přece jenom ta sci-fi j moje doména. Žil jsem s ní od malička a těší mě, že jsem ji mohl prakticky žít. Co jiného než sci-fi je internet a později digitální fotografie? Byl jsme u toho od začátku a to už mi nikdo nevezme.

Rozhovor vedl Petr Holeček, vyšlo 12.8.2026