Vychází Ocelové město

V sérii Verne pro XXI. století vychází v nakladatelství Albatros už devátý svazek mnou převyprávěných verneovek s ilustracemi Zdeňka Buriana. Českému čtenáři je tento román známý i z výtečného filmu režiséra Ludvíka Ráži Tajemství ocelového města z roku 1978. Film podle scénáře Ondřeje Vogeltanze byl uveden do kin takřka na rok přesně po vydání Vernova díla. Nejdříve vyšel v Časopisu pro výchovu a oddych nakladatele Jean-Pierra Hetzela, jako ostatně takřka všechna Vernova díla vycházel i tento příběh nejdřív na pokračování a pak teprve knižně. V knihkupectvích se objevil téhož roku, tedy 1879.

Román je v souvislostech Vernova díla výjimečný hned v několika ohledech. Dodnes nás překvapuje ostrost jeho protiněmeckého zaujetí. Verne rozhodně nebyl žádný germanofil. Žádný jeho román se neodehrává na německém území a mezi kladnými hrdiny najdeme všemožné národnosti, Číňany počínaje po Maďary, Australany a samozřejmě Američany a Brity. Německou národnost reprezentuje leda tak vrah Kroff v románu Drama v Livonsku. Němec Schultze je ovšem také čistý antihrdina, výlupek všeho padoušství, přičemž tyto jeho vlastnosti jsou produkt nikoli jen osobnosti, ale národní příslušnosti.

Souvisí to s dobou, ve které román vznikl. V roce 1870 Francie prohrála válku s Pruskem. Bylo to osudné válečné střetnutí, které později neblaze ovlivnilo vývoj v první polovině dvacátého století. Vítězství v bitvě u Sedanu dodalo Prusům sebevědomí a moc, aby mohli sjednotit Německo, doposud rozdělené na množství států a státečků. Odtud pak vedla přímá cesta nejdřív k první a poté k druhé světové válce. Prohra znamenala pro Francii hluboký otřes. Země ztratila Alsasko a část Lotrinska, režim poraženého císaře Napoleona III. se zhroutil a v Paříži byla po krvavém povstání nastolena divoká diktatura, známá to Komuna.

Jules Verne se války nepřímo zúčastnil coby majitel výletní jachty, sloužící jako hlídkový člun u bretaňského pobřeží. Zažil i krátkou pruskou okupaci. Protiněmeckou náladu si uchoval po zbytek života, ovšem nikde jí nedal tak volný průchod jako právě zde, v románu Ocelové Město.

V originále se román jmenuje Les Cinq Cents Millions de la Bégum, tedy Pět set milionů Begumy. V přesném překladu vyšel nejdříve česky v Hynkově nakladatelství v roce 1888, avšak Josef R. Vilímek pozměnil název na Ocelové město, když román vydal roku 1895 v edici Dobrodružné cesty. Tento vydavatel pozměnil názvy i dalších Vernových románů, a to z důvodů čistě obchodních. Toto současné vydání se drží vilímkovské tradice čistě proto, že pod tímto názvem je u nás román přece jen známější. Tolik tedy úvodem, příští týden o románu a o práci na něm povykládám víc.