Wow! Mandalorian je zpátky!

Nemůžu se udržet radostí, je tu pátý díl Boba Fetta a on je to Mandalorian, tak, jak má být:  je tu děj od začátku do konce, nejsou tu žádné kotrmelce v časové ose, Boba Fett na scéně vůbec není, jenom se o něm mluví. Dramaturgii celé věci moc nechápu, najednou je tu průnik z úplně jiného seriálu, ale co na tom záleží. My co milujeme Hvezdné války jsme nadšení, tedy aspoň já a můj kamarád Jiří Knébl. On už to viděl, dřív než já, tvářil se tajemně a ujišťoval mě, že budu spokojenej. Cože? Spokojenej? Já jsem bezvýhradně nadšenej, tím spíš, že v závěru se ukáže, že Manda jde hledat Malého Yodu!

Chápu, že laskavý čtenář, který to nezná, může mít proražený obličej, tak se omlouvám. Ale, jak prohlásil Martin Luther před koncilem ve Wormsu: Zde stojím a nemohu jinak. Hvězdné války mám v sobě a někdy to musí ven. Ty obrázky samozřejmě nejsou fotosky ze seriálu, to jsou malby a ukazují se pod závěrečnými titulky.  Já je miluju, co k tomu dodat?