Včera jsem tu zveřejnil krátkou hříčku Zapomeňte na oči. Protože jsem ji napsal nedávno, jsem schopný rekonstruovat jak vznikala. Byla takříkajíc na objednávku: volal mi Morten, že bych měl na večírku přečíst povídku do chystané sbírky Zlé věci. Má to být sbírka hororů, kde by zdroj hrůzy nemělo být strašidlo nebo nadpřirozená bytost nebo
Tohle je hříčka, kterou jsem připravil pro večírek na uvedení sbírky Uvař raka. Pověděl jsem o tom tady. Zadání bylo: má to být do chystané svírky Zlé věci. Tedy horory, přičemž zdroj hrůzy má být nějaká věc. Už jsem do té sbírky povídku poslal, ale dlouhou, chtěl jsem tedy přispět krátkou. Zde ji máte a
Pokud to nevíte, asi žijete na pustém ostrově bez signálu a proto vám to povím. Před čtrnácti dni se zloději vloupali do muzea Louvre v Paříži a ukradli šperky z Napoleonovy doby. Policie chytila dva zapletené lidi, pak i nějaké další. Zatím se nenašel ani kamínek, ani perlička. V médiích se minulý týden psalo,
Inzeroval jsem tu výpravu ve složení Aston & Karel Jerie na akci Kniha Brno. Byli jsme tam v neděli 2. listopadu. Od jedné jsme měli povídání, pak byla podpisovka. Zdravím a děkuji všem, kdo se přišli na nás podívat a poslechnout si povídání hlavně o tom, jak vznikaly podoby hrdinů arkadského cyklu. A samozřejmě díky
Dodělávám druhou verzi audioseriálu Past na Péráka poté, co mě posunul dramaturg Jiří Hubač. Víc akce pro Péráka, přál si. Teď má Pérák akce víc, než je mu milé. Příští týden budu hotov. Ale comicsový Pérák jede dál, zrovna včera jsem nakreslil 58. díl. Pokud jde o toto pokračování, Pérák zde vstupuje na půdu médií.
Je mi osmdesát a to je nejvyšší čas začít psát paměti. Blbý je, že si prd pamatuju. Něco ale jo. Začnu tím, co je v životě vždycky nejlepší: dětskými léty. Jak se žilo v padesátých létech? Od roku 1946 do 1953 žila naše rodina ve Slapech u Prahy. Tam sahají mé nejstarší vzpomínky. Jak se
V rámci SF Dílny tu máme další povídku. Napsal ji Ondřej Křížek. Je to úsměvná krátká povídka v oblíbeném žánru ironické nadsázky. Není to snadný žánr a sami posoudíte, jak se s ním autor vyrovnal. Svůj koment přidán na konci. Uběhlo sotva několik okamžiků od inaugurace, když z úst nového amerického prezidenta zazněla ona věta:
Sedíme nad knihou Stephena Kinga O psaní. Posledně jsem tu připomínal jeho tezi, že psaní je telepatie. Já tomu říkám, že to jsou noty, tedy partitura. Něco je napsané, vy to čtete… a musí to být napsané tak, aby příběh vznikl ve vaší mysli. Když se to stane, nastane ta telepatie, jak tomu říká King.
V pátek jsem navštívil Karla Jerieho v jeho ateliéru na Dobříši. Ukázal mi své první skici obálky nového vydání Měsíce mého života. Na příští rok ho chytá Mystery Press. V Arkadské sérii je Měsíc mého života první díl, Kuba Nedomý v něm přichází na Měsíc, vzniká tu Arkádie. Série sedmi románů a povídkové sbírky Hu!
Dnes dávám poslední obrázek s první série, kterou jsem posílal do charitativní dražby ve prospěch organizace Dobrý anděl. Už je to uzavřené, vybralo se 35 tisíc a z toho mám velkou radost. V Pérácích pokračuji, jakož i pokračuji v práci na druhé verzi audioknihy Past na Péráka. Nechci říct, že z první verze nezůstal kámen na kameni.
