Zakázané technologie 9: Technika vraždy

Je na dosah nás všech. Nepřijde na svět za sto, za padesát let. Je mezi námi, jenom o ní nemáme obecnou povědomost. V druhé polovině devadesátých let byly položeny základy informační dálnice. Zprvu se zdálo, že její hlavní význam je v tom, že kdokoli má jakékoli informace na dosah, že funkce informační dálnice je v tom, že umožňuje volný přístup k informacím. Ukázalo se však, že toto lano má dva konce a že jeho druhý konec je neméně významný, než ten první. Kdokoli má možnost informace do víru dálnice vložit.

Konec století prokázal, jak zdrcující důsledky má tento fakt na kriminalitu. čtenář denního tisku mohl ve dvacátém století dospět k názoru, že vraždy se dopouštějí osoby nadané zvláštní psychickou konstrukcí. Mají nižší práh inteligence, slabé zábrany a vysokou vznětlivost. Tak zvaný inteligentní člověk se vraždy nedopouští, leda výjimečně, za zcela zvláštních okolností. Inteligentní lidé uvěřili báchorce, že kriminalistika je natolik efektivní věda, že je schopna téměř každou vraždu odhalit, takže vražda se inteligentnímu člověku nevyplatí. V žádném oboru zločinu není objasněnost tak vysoká, jako v oblasti vražd. Statistika však ani tolik neodráží důmyslnost kriminalistů, jako stupiditu těch, kdo vraždy páchají.

V roce 1998 se začaly na Internetu a později i na dalších sítích objevovat komplexní návody na páchání neodhalitelných vražd. Jejich autoři byli přirozeně anonymové. Bylo však jasné, že za romantickými pseudonymy ŠEDÁ PEČEŤ a MSTITEL se skrývají znalci oboru, pravděpodobně kriminalisté vyhození od policie. Tito naváděči ke zločinu v první řadě odhalovali metody, jimiž policie skutečně při pátrání postupuje. Široká veřejnost užasla, jak dětinsky primitivní tyto metody jsou a uvědomila si, že funkční jsou skutečně jen vůči impulzivním poloidiotům, neschopných chladné úvahy a soustavnému a cílevědomému plánování. V myslích inteligentních občanů začaly klíčit znepokojivé myšlenky. Není pravdou, že dokonale provedená vražda je nejsnazší cesta k řešení složité životní situace? K čemu tahanice s rozvodem, když dobrá vražda, fingovaná jako nehoda nebo zdravotní příhoda, udělá své s prakticky nulovým rizikem a za zlomek nákladů?

Už začátkem jednadvacátého století došlo k pokusům o cenzurování informačních vstupů na komunikační dálnice. Některé státy zavedly nejen trest smrti, ale i výslechy útrpným právem, čímž se vlna vražedného násilí aspoň trochu zmírnila. Lidé si však na fenomén všudepřítomné hrozby vraždou zvykli a dospěli k závěru, že nejlepší obranou je zásada: vycházejte dobře s manželem (kou)!

Seriál z Ikárie 1995 – 2000 (95/9)