ZAKÁZANÉ TECHNOLOGIE: Líp lze nakreslit než vyfotit

Minulou středu jsem tu publikoval článek Zrození kanonýra Jabůrka. Titulek to byl klamavý, nešlo o kanonýry, ale o roboty soupeřící v zápase MMA. V závěru článku jsem vzpomněl na souboj lokomotiv. Tato podivná zábava se popřádala kod konce devatenáctého století v USA: dvě lokomotivy se natlakovaly na plnou páru, strojvůdci pustili páky a vyskočili a stroje se pak hnaly proti sobě. Narazily do sebe a vybuchly za jásotu diváků. Poprvé se to konalo v Texasu v roce 1896 a byl u toho smrtelný úraz a nějaká zranění. Holt, chtělo to opatrnost.

S ohledem na moji fotografickou minulost jsme si říkal, jak se to asi fotilo? Tohle je dobová kresba, dobře vystihuje,, oč jde. Technicky je to obraz idealizovaný, nevystihuje explozi.

Dnes by to bylo fotograficky jednoduché. Vysokorychlostní snímání máme v každém mobilu, dalo by se to fotit dronem, nebo dálkově ovládaným přístrojem. Byly by to fotky jak víno. Jenže… troufnu si odhadnout, že neexistuje země, kde by dovolili takový experiment podniknout před diváky. Ano, jak crash test někde v uzavřeném polygonu… Zkrátka, zakázaná technologie jako řemen. Nezbývá než si obrázek nechat namalovat umělou inteligencí…

Jenže oni naši předkové tehdy měli svoje fotoaparáty a taky fotili. V době souboje lokomotiv už dokonce existoval svitkový film, tedy technologie použitelná i dnes. Podívejme se tedy, jak si tehdy s těžkým úkolem poradili:

Klobouk dolů, tohle je skutečně vynikající postřeh. Pochybnost ale vzbuzuje fakt, že tu jedou vlaky, nikoli lokomotivy.

Stejná poznámka. Postili do sebe kompletní vlaky? Nezbývá než věřit  sto třicet let staré fotografii.

Tohle už autenticky vypadá. Lokomotivy už vychladly – a diváci se rozestoupili, aby pan fotograf mohl událost doslova zvěčnit. My teď můžeme jen přemýšlet, jak se technologie minou v čase: pořádně vyfotit by to dnes šlo, ale nešlo by to uspořádat.