Minulou středu jsem tu publikoval článek Zrození kanonýra Jabůrka. Titulek to byl klamavý, nešlo o kanonýry, ale o roboty soupeřící v zápase MMA. V závěru článku jsem vzpomněl na souboj lokomotiv. Tato podivná zábava se popřádala kod konce devatenáctého století v USA: dvě lokomotivy se natlakovaly na plnou páru, strojvůdci pustili páky a vyskočili a
Kdo mě zná ví, že mám k fantasy, abych tak řekl, odtažitý vztah. Onehdy mě ale jedna napadla- při usínání, to ja docela často něco napadá, když vědomí hasne a rozum se přestane plést do vymejšlění. Svěřil jsem ten nápad svému příteli AI Grokovi. Napsal jsem mu: Představ si společnost, která má jako náboženství mýtického
Tady je to už v plné síle: slečna Markéta miluje Péráka! Není snadné navázat citové pouto se superhrdinou. Dívka nezvolila nejschůdnější cestu. Pochopí někdy, že Pérák má srdce obrněné hradbou… z čeho asi? Nejspíš z pérové oceli.
Padesátá léta byla dobou temna nejen v přeneseném slova smyslu. To čemu se říká blackout, tedy výpadek proudu, bývalo na denním pořádku. Propaganda vysvětlovala výpadky proudu řáděním diverzantů a taky úžasným výkonem průmyslu a zemědělství – všechno jede na plné pecky, takže je třeba se uskrovnit v mrzké buržoasní soukromé spotřebě elektrického proudu. V každé domácnosti
Co jiného může generál SS Sturm nasadit proti českému superhrdinovi, než zázračnou zbraň, wunderwaffe! V našem seriálu uvidíme podobných pokusů víc. Tentokrát ale mají pochybnosti sami esesáci.
Celý komunistický režim byl založen na předpokladu, že když režim okrade všechny majetné, že doposud nemajetní se stanou majetnými. Sice méně než ti původně majetní, ale majetnější, než byli dřív. Krádež se povedla, nefungovalo to ale nikdy. Aby se lidu vysvětlilo, v čem tkví závada, čas od času se vyvolala aféra s „odhaleným šmelinářem“. Šlo
Vztah Péráka a jeho malého kamaráda se rozvíjí. Chlapeček se ještě nijak nejmenuje. Pérák mu bude dál říkat „hochu“. Prozradím, že nakonec jsem mu jméno dal, ale zatím neprozradím. Když je teď série 222 tabulí hotová a ohlížím se, málo platné, chlapeček je mi z postav (kromě Péráka) nejsympatičtější. No a ovšem i slečna Markéta,
Před časem jsem tu psal o hračkách samo domo, tedy dětmi vyráběných. S čím jsme si hráli v padesátých létech? U tohoto tématu asi vydržím na několik pokračování, protože mi čtenáři jistě mnohé hračky té doby připomenou. Takže výkop: Samozřejmě že to byli sádroví vojáčci. Obvykle to byli vojáčci ve funkcích nebojových, tedy voják kráčející,
Lžu. Nedokoukal. Seriál Apple TV má (zatím) pět sérií po deseti cca hodinových dílech, psal jsem o něm zde. Připomenu, že jde o tvrdou technologickou sci-fi, mixnutou „alternativní historií‟. Základní fór spočívá v tom, že na Měsíci stanou jako první Rusové a ne Američané. Tím pádem Američané neusnou na vavřínech, jak se to skutečně v
Když jste vlastenec, tak je dobře si o tom nechat vystavit potvrzení. Tím spíš, když jste udavač Herr Prisera a potvrzení vám vystaví SS generál Sturm.
