Malá vzpomínka na 11. září 2001

Ano, pamatuju si, kdy jsem se dozvěděl o atentátu na J.F. Kennedyho v roce 1963 a stejně živě si vzpomínám na 11. září před pětadvaceti lety. Bydleli jsme tehdy ještě v Praze. Mje pracovna byla kout vybudovaný v obýváku. Byl to skutečný brloh. Měl jsem tam kanape, na něm jsem spal. Vedle něho v pravém úhlu postavený kancelářský psací stůl se dvěma monitory, samozřejmě těmi obrovskými baňkami (17 palců úhlopříčka, to byl tehdy VELKÝ monitor). Po levé ruce jsem pak měl pracovní stůl zakončený knihovnou až ke stropu. Na stole stál televizor JVC.

Bylo před třetí odpoledne. Seděl jsem a cosi ťukal do klávesnice. Do toho zazvonil telefon. Nevrle jsme ho zvedl. Byla to moje kamarádka Mary Stanton, známe se za studentských časů, pak se provdala do Ameriky.

„Co říkáš tomu letadlu?‟

„Jakýmu letadlu?‟

„Tomu co narazilo do baráku.‟

To je celá ona, napadlo mě. Já tu pracuju a ona mě otravuje s takovou blbostí. Měl jsem za sebou čerstvou kariéru ultralehkého létání. Nechal jsem toho. Strašně to lezlo do peněz a bylo to nebezpečné. Ony ty ultralighty fakt rády narážejí do baráku.

„Pusť si televizi,‟ dodala Mary.

Zapnul jsem ji. Chvilku jí to trvalo, než se zahřála. Vidím New York, Dvojčata. Z jednoho Dvojčete se kouřilo. Před deseti lety jsem se nechal na vyhlídku na Jižní věži vyvézt výtahem. Byla to strašná vejška. Úplně dole pode mnou byla střecha mnohem menšího mrakodrapu. Na střeše stál domeček, říká se tomu penthouse. U něho trávník a na něm stál dvojplošník z první světové, něco takového, na čem létal Biggles.

Koukám na Dvojčata a říkal jsem si, jak sakra mohl pilot ultralightu zakufrovat nad Mannhattan. Do obrazu najednou vletěl boeing a prásknul do toho druhého.

Pak už jsem do telefonu jenom blekotal. Později večer jsem psal úvodník, dá se celý přečíst na mém webu Hyena.cz. Mimo jiné jsem v něm napsal:

Komunismus by nemohl přežívat tak dlouho bez přímé i nepřímé podpory levicových a liberálních kruhů na Západě, stejně tak by se nacismus nedostal k moci a nezačal vraždit bez podpory nacionalistů a „slušných rasistů“. Dnešní útok je skutečně útokem proti demokracii západního typu, a půdu mu připravili ideologové, kteří spolu vzájemně nemají zdánlivě nic společného a spojuje je jen společný cíl nenávisti.

K tomu nemám co dodat ani po pětadvaceti letech.