Čím jiným bych se měl v těchto dnech zabývat, než politickou sci-fi? V pátek se otevřou volební místnosti, v sobotu ve dvě se zavřou, pak se bude počítat a dozvíme se, co teď nevíme. Až se to dozvíme, budeme vědět, že vlastně nic nevíme. Následuje tedy fantazie. Představte si, že… spisovatel sci-fi má pátrat v
V archivu mám spoustu materiálů, fragmentů, pokusů, náčrtů. Toto je nejrozsáhlejší náběh, má to skoro osmdesát stran rukopisu normo… takové práce, chce se mi bědovat. Vždyť je to třetina rozsahu běžného románu, to se tak počítalo, 250 stránek normo! Budiž, tady to máte, kdo má zájem, může posoudit. 1. Seděla na hladké ploše, přisátá šesti
Před očima mám plakát z doby těsně po převratu. Symbolicky vyjadřoval naši snahu „zpět na Západ“. Ten Západ, to byla jakási pevnina vysoko nad naší úrovní a na ni vedl žebřík a bylo na nás, abychom se po žebříku dostali nahoru. Byl to Západ reprezentovaný osobnostmi jako byli Helmut Kohl, Donald Reagan nebo Margaret Thatcherová.
Jeden můj známý utužoval v krizových chvílích nervy, tím, že se upínal k vizi vlaku, tak tomu říkal. „Stojíš na peróně a před tebou je parní lokomotiva, horká, hlučná, smradlavá. Zabírá celý tvůj obzor, nemůžeš vnímat nic jiného než lokomotivu a její vagóny. Pak se rozjede, ještě chvilku hlučí a smrdí. Za chvíli už vidíš
Není to náhoda, že jsem tu zveřejnil – hodně daleko s křížkem od funusu – vánoční povídku. Dostal jsem zadání na vánoční povídku do sborníku Vánocům věnovaného. Závažný to úkol, podjal jsem se ho odpovědně a napsal povídku. Pak mi přišla drobet aktivisticky politická a napsal jsem variantu laděnou spíš sociálně. Ale více mi líbila
Ocelové město je devátá verneovka, kterou jsem převyprávěl. Hned jsem věděl, že bude třeba zásadní zásah – vysvětluju to ve stati o anatomii původního románu (zde). Při práci jsem si vedl deník… nějak jsem na něj zapomněl, takže ho zveřejňuju až teď, takřka po roce. On není spěch, korona zdržela vydání, rukopis je v Albatrosu. 4.4.2020
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsem napsal trilogii Milénium. Šlo v ní o to, že půlka obyvatelstva Země prošla genetickou proměnou a v jejím důsledku se na planetu vrátila rasa Umranů. To byla prastará rasa, která na Zemi kdysi žila a zmizela. V podstatě to byli plazi, tihle Umrani. Jestli někdy přejde korona, tak
Hrabal jsem se v archivu a objevil povídku, kterou si hned můžete přečíst. Je založená na skutečném zážitku, před mnoha lety jsem byl s rodinou u moře a opravdu postavil synkovi z písku závoďáka a idiot soused taky postavil synkovi závoďáka – rovnou před čumák toho mýho. No a na tom stojí ta povídka. Má
Potkan, který se chystal vyběhnout k nedalekým popelnicím, měl smůlu. Nemohlo ho napadnout, že nedaleko dřevníku u rodinného domku na kraji obce Zálesí ho přepadne kobra královská. Zhmotnila se ve tmě jako černý dvoumetrový blesk. Zasáhla zvíře za krkem. Nepokládala za nutné plýtvat svým nervovým jedem, kterým dokáže skolit slona a člověka usmrtí za několik
Je to taková revoluce po česku. Jmenuje se to Chcíp Pes a fígl je v tom, že se hospoda prohlásí za cosi jako agitační středisko. Není to hospoda, ale kancelář, veřejný prostor. Mírný protest v mezích zákona, hlavně, aby na nás policajti nemohli. Taky se u nás konají demonstrace. Žádné roušky, žádné rozestupy, jen shromáždění
