Ondřej poslal do SF Dílny další povídku a to je dobře. Psát málo je jako nepsat vůbec… Moc pěkný nápad s vtipným vyústěním. Na konci připojím pár lektorských větiček. Knihopád „Karle, poslouchej,“ řekl jeden z mužů kráčejících po ulici, „vím, že jsi to myslel dobře, ale…“ nedořekl větu. Místo toho udělal posunek, kterým vyzýval svého
Včera jsem tu zveřejnil krátkou hříčku Zapomeňte na oči. Protože jsem ji napsal nedávno, jsem schopný rekonstruovat jak vznikala. Byla takříkajíc na objednávku: volal mi Morten, že bych měl na večírku přečíst povídku do chystané sbírky Zlé věci. Má to být sbírka hororů, kde by zdroj hrůzy nemělo být strašidlo nebo nadpřirozená bytost nebo
V rámci SF Dílny tu máme další povídku. Napsal ji Ondřej Křížek. Je to úsměvná krátká povídka v oblíbeném žánru ironické nadsázky. Není to snadný žánr a sami posoudíte, jak se s ním autor vyrovnal. Svůj koment přidán na konci. Uběhlo sotva několik okamžiků od inaugurace, když z úst nového amerického prezidenta zazněla ona věta:
Ptají se na to asi každého autora sci-fi. Vysvětlení prosté, pokud přijmeme tezi, že „sci-fi je příběh, ve kterém je něco jinak‟, autora musí napadnout, CO bude jinak a JAK jinak to bude. Na otázku bych mohl odpovědět, že kdybych věděl, kam se chodí na nápady, chodil bych tam furt. Tak lacino se ale
V naší SF Dílně máme další příspěvek. Ondřej uvedl povídku krátkou anotací: Svět se uzavřel do betonového komplexu, kde každý den znamená jen další rutinu údržby. Jeden z lidských mechaniků se vydává do starého tunelu B14a, kde objevuje dva roboty uvězněné v nekonečné, nesmyslné práci kvůli poruše synchronizace. Jejich marné plnění pokynů se tak střetává
Do SF Dílny přispěl Jiří Fomín povídkou Svět v síti. Námět, respektive poselství povídky, obé mě oslovilo. Ano, je tu jasné směřování. Ať je to Si-ova Čína nebo Ursulina Evropa, rýsují se zde předpisy správného chování, správného myšlení. Kde je správné myšlení, je i dohled nad správným myšlením. Já v tom žil většinu života,
Do SF Dílny přispěl Jiří Fomín povídkou z dystopického světa blízké budoucnosti. Jeho vize nápadně připomíná tendence, s jakými se denně potkáváme – a tak to má být. Sci-fi nevaří z vody. Pokud má mít smysl, opírá se o něco, co už je… a zpravidla to je tvrdé a pálí to. K povídce se vrátím
SF Dílnu jsem vyhlásil, i na Fantasy Planet to zveřejnili, ale nějak se to nehýbe kupředu. Takže jsem si vzpomněl, jak jsem před lety psal texty na téma psaní a předváděl na jednoduchém příkladu různé styly: fantasy, space operu a pod. Ten námět byl jednoduchý. Slečna jela v tramvaji bez lístku. Přišel na ni revizor
Pod názvem Nepovedená povídka jsem tu v prapůvodní SF Dílně publikoval text v únoru 2021. Můžete si ji přečíst, zde je vejcuc Je to povídka o dvou rodinách s dětmi, Bauerových a Meluzínových. Pan Bauer svému Elíkovi uplácá na pláži pískové auto. Pan Meluzín taky postaví auto, hned za tím prvním. Hezké, jenže děti
Ve středu jsem tu vystavil svoje povídání s kamarádkou AI Grokem. Prosil jsem ji, aby mi dala inspiraci na short short story do 5 tisíc znaků. Aby vygenerovala náhodná slova a že se chytnu. Mrkněte se, jak jsme to spolu mydlili. Slíbil jsem, že v pondělí dodám. Je pondělí, dodávám: Vlasy a cement Letí pytel cementu.
