Epidemie tady je, má záludnou podobu a průběh a vyvolala situaci, která nemá obdoby v novodobých dějinách Evropy: paralela se španělskou chřipkou je blízká, nicméně situace je jiná, bylo po válce, medicína byla jinde a světová populace byla na třetině současného stavu. Nikdo se neodvažuje odhadnout, jak dlouho bude epidemie trvat, k odhadům kratším než
O víkendu měl Neviditelném psu můj odedávna přítel a druh František Mrož Novotný esej Opět se nikdo nevyhne volbě. S Františkem jsem vždy vysílal na jedné vlně a dvakrát na jedné lodi, jednou na Kornátech a podruhé kolem Korziky. S posláním jeho eseje souzním, pro připomenutí je zde. Nicméně si dvě poznámky neodpustím, už proto,
Tedy, měla by vyjít. Jde o moji dětskou sci-fi knížku Barbora a Zlatý robot. Venku měla být už v dubnu, ale teta korona nám zamíchala karty a všechno bylo jinak. Má to jednu výhodu. Získal se čas a Karel Jerie dodělal spoustu úžasných ilustrací, takže ve výsledku bude knížka mít víc jak dvakrát tolik černobílých
Svazek klíčů je symbol převratu v listopadu 1989. Rozstřílená fasáda symbolizuje srpen 1968 a kytku šeříků si spojujeme s květnem 1945. Je asi jasné, co bude i po desetiletích symbolem března 2020. Bude to plátěná rouška. Už jsem taky někde četl, že si je budou lidi schovávat jako relikvii. Dá se to čekat, protože na
Věcné kroky podnikané vládou jsou veřejnosti dobře známé a akceptované nebo přinejmenším chápané. Pro rozsáhlé segmenty hospodářského života budou mít zdrcující následky, to je ovšem známo už od začátku pandemie. Nejvíce utrpí cestovní ruch, veřejné stravování, zábava a příbuzné služby. Jak mnoho, to se teprve uvidí a záleží na tom, jak dlouho to potrvá. S
Opravdu si nevzpomínám, kdy bych naposled zkejsnul ve vinárně přes půlnoc. Už patnáct let bydlím na vsi a to víte, u nás je to s vinárnami jaksi slabší. Vypravili jsme se s mou Ljubou za kamarády v pátek večer a jak naznačeno, zkejsli jsme. Pro mne to nebyla nejlepší volba času a místa. Držím totiž
Sleduju to jako docela napínavé sportovní utkání. Vrátí se mariánský sloup na Staroměstské náměstí, nebo nevrátí? Je to pomník na oslavu vítězství nad Švédy v roce 1648. Vyprávěl mi o tom dědeček. Zavedl mě na Petřínskou rozhlednu a ukázal mi diorama Boj studentů se Švédy na Karlově mostě. „Postavili jim pomník na Staroměstském náměstí,“ vykládal
Při zpětném pohledu spatříme dvě zbořeniště. Trosky Berlínské zdi symbolizují konec epochy trvající půl století a jsou současně i symbolem velké iluze, vyjádřené nešťastným výrokem o konci dějin. Osvobozené lidstvo nyní spěje k radostným zítřkům v duchu racionality a slušné domluvy. Pak přiletěly aeroplány a sestřelily mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, takže bylo
Jakkoli se to pořád zdá nepravděpodobné, je možné, že se v Praze jednou postaví na Václavském náměstí druhý jezdecký pomník. Bude v úrovni někdejšího bufetu Koruna a na koni bude sedět Miloš Zeman, druhý patron Země České. Nepravděpodobné? Kdyby někdo v roce 1955 předvídal, že bude Pavel Kohout pokládán za předního bojovníka proti komunistické diktatuře,
Budoucnost už začala, máme nejvyšší čas se zabývat i takovými otázkami, jako zdali ji budeme mít rádi a zda se budeme mít rádi navzájem. Úvahy se nutně vydají třemi směry. Je to především vyjádření citu, v dalším proudu se stýká a prolíná se sexem a ústí do vztahů. Podmínečnost dobová je tu zjevná, a máme tedy plné právo se ptát, jak to
