Albatros má edici Jules Verne pro 21. století. Napsal jsem pro ni osm adaptací Vernových románů a také vlastní trilogii Tajemství pěti světadílů, ve které se prolínají postavy a motivy ze všech vernovských román fantastických i cestopisných. Dnes, tedy 31. března, jsem začal psát adaptaci Ocelového města. Román vyšel v roce 1879, přičemž je známo,
Opravdu si nevybavím, kdy jsem začal brát epidemii čínské chřipky nějak vážněji na vědomí. V posledním lednovém týdnu se o ní psalo, samozřejmě i v Neviditelném psu v drobných zprávách. Začala běžná chřipková epidemie. Loni jsem chřipku prodělal. Nebývám nemocný, neberu žádné prášky, bolí mě klouby a nemůžu se pořádně ohnout, ale jinak jsem jak
Poslal mi kamarád mail s původem indickým. Byli na něm nějací mládenci na skútru a taky chlapi v bílém a ti je plácali pálkami jistě půl druhého metru dlouhými. U toho bylo vysvětlení, že se takto v Indii zachází s těmi, kteří přestupují karanténní nařízení. Vypadalo to strašně legračně, jak ti chlapi buší do týpků
Kdy začít deník nějaké velké dějinné události? Bylo by správné začít hned, jak nastala. Potíž je v tom, že nevíme, kdy nastala, protože když nastane, ještě to není velká dějinná událost. To mi budiž omluvou, že začínám tak pozdě. Začal jsem proto, že jsem se v noci na dnešek probudil – a začal jsem si
Spravedlivý virus vymete staré. To je dobře, protože zničili planetu. Mladí dají planetu zase do pořádku, až tedy ti staří vychcípají, takové je vyznění agitačního klipu, který byl zveřejněn pod hlavičkou německé veřejnoprávní televize. Dejme tomu, že to byl výstřelek, stejně jako byla za výstřelek klasifikována veselá písnička Moje babička je staré ekologické prase, taktéž
Hospoda neboli krčma je univerzální kulturní jev. Potkáme se s ním napříč kontinenty a napříč dějinami. Česká hospoda je charakteristický důrazem na pivo. To jsou základní daná fakta, která je třeba brát v úvahu, když začneme přemýšlet o české hospodě v budoucnosti. S prognózou bychom mohli být brzy hotoví, když uvážíme, že třebas hospoda při
V souvislosti s Mynářovou blamáží se hodně mluví o důvěryhodnosti justice a jistě má pravdu ctihodný pan profesor Zdeněk Jičínský, když konstatuje v Právu, že justici víc než nějaký Mynář škodí Rathův případ. K hanbě ale přispívají i případy další, naposledy aktuální pokračování frašky s Peroutkovým článkem. Žaloba už není na český stát a na
Zdá se, že časovou náruč roku 2019 budeme opouštět osvobozeni od plastových brček a ušních šťourátek a do roku následujícího vstoupíme třímajíce brčka netoxická, s radostí v srdci, že i naším přispěním jsme zmírnili tíži břemene tohoto světa. Na ta brčka a šťourátka jsem myslel častěji, než by si zasloužila, během čtrnácti dnů na přelomu
Můj první kontakt s audioknihou, Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita, super udělané. Naprosto dokonalý převod. Já ten román znám z mládí, když u nás vyšel česky – Bradbury na rozdíl od jiných amerických autorů se jaksi směl, protože byl jaksi pokrokový. Ono to v kontextu doby (vyšlo v roce 1957, tedy po Stalinově smrti, to bylo
Pokračuji v práci na Ultimu. Přemýšlel jsem o nějaké identitární ptákovině, která by trumfla 32 pohlaví a volbu stáří. Tak vznikla altera: dvě holky, které prohlásí, že jsou jedna identita. Jsou dvě, ale cítí se býti jednou a mají jednu identitu, jedno jméno, to samozřejmě, ale i jedny papíry, pokud se o papírech dá mluvit
