Film Denise Villeneuve Příchozí z roku 2016 vychází z povídky Ted Chianga Příběh tvého života. Psal jsem o ní zde v souvislosti s Chiangovou sbírkou Příběhy vašeho života. Povídka je mistrovská. V podstatě ne-dějová, je to popis procesu pochopení jazyka ET civilizace, která vnímá čas holisticky, tedy vidí současnost, minulost i budoucnost. V povídce sledujeme
Američan Ted Chiang (*1967) je hvězda první velikosti 4x Hugo, 4x Nebula, 4X Locis a cenu John W. Campbella dostal jen jednou, protože víckrát ji za nejlepšího nového autora dostat nemohl. Na to, že vydal dvě povídkové sbírky, Příběhy vašeho života (2002) a Výdech (2021) je to docela dost. A je to oprávněné, dodám já.
Už jsem se tu krátce o novém románu Andy Weira zmiňoval, teď mám knihu za sebou hotovou celou. Odpíchnu se od anotace. Je totiž těžké o knize referovat, aniž bych něco prozradil, takže začnu tím, co najdete v každém inzerátu. Ryland Grace zůstal jako jediný přeživší na zoufalé misi poslední naděje. Pokud selže, lidstvo
Ne, nebudu tady fušovat filmovým kritikům do řemesla, ale nedá mi to. Včera jsem nakouk nový seriál na Netflixu – další seriál na holmesovské téma. Principiálně je ten nápad příjemný, on ten Holmes a jeho přítel dr. Watson jsou honorace, příslušníci vysoké společnosti, takže si najmou pomocníky z nejnižší nižší třídy sub-suterénního Londýna, aby si
Přiznám se, že v poslední době – a ta poslední dob trvá už nějakých třicet, čtyřicet let – čtu spíše literaturu faktu než beletrii. Byl jsem rád, když se na mě obrátil Marian Kechlibar, abych si přečetl rukopis jeho knížky Zapomenuté příběhy a napsal mu, co si o knížce myslím. Ten obrat „byl jsem rád“
Titul Pán moří by měl náležet známému Nemovi, kapitánu ponorky Nautilus. Nemo však zmizel beze stopy neznámo kam. Britský agent James Maukler a jeho kolega inspektor Fix, detektiv Scotland Yardu, mají podezření, že za zmizením kapitána stojí největší padouši devatenáctého století – Virgil Adrian a hrabě d´Artigas, pirát se šlechtickým titulem. Avšak usvědčit je nebude
Pán vzduchu je první ze svazků trilogie Tajemství pěti světadílů (2014-2015). Slovo verneffka přitom vymyslil Ondřej Müller, vžilo se pro adaptace verneovek (2008-2011) vydané Albatrosem (dosud je jich osm), avšak tohle není adaptace. Zde čteme původní práci, i když odlitou ve Vernově stylu. „Snažil jsem se, aby měla všechny náležitosti opravdové verneovky,“ uvádí autor v
Zjara 2008 vydal Albatros novou knihu Ondřeje Neffa (1945) Dvacet tisíc mil pod mořem. – Co to melu? A že přece kráčí o klasickou verneovku, na které se Ondřej Neff pouze poněkud „přiživil“? Věřím, že po přečtení tohoto článku případný podobný názor změníte. Držím oněch Dvacet tisíc mil v rukou a nečtu ovšem na obálce jen „podpis“
Soudný, dospělý a snad i modelový čtenář (existuje-li), nemůže neakceptovat nejméně v rámci subžánru, ale snad i obecně Neffovu ryze vernovskou trilogii Tajemství pěti světadílů (2014-2015). Jde o tak čtivou práci, jako by se předčítala sama. Nepopřu přesto, že do nitra jejího soukolí se vpravuji i campovým vnímáním. Chci říct: Ano, hltal jsem to
