Je to taková revoluce po česku. Jmenuje se to Chcíp Pes a fígl je v tom, že se hospoda prohlásí za cosi jako agitační středisko. Není to hospoda, ale kancelář, veřejný prostor. Mírný protest v mezích zákona, hlavně, aby na nás policajti nemohli. Taky se u nás konají demonstrace. Žádné roušky, žádné rozestupy, jen shromáždění
Dokončuju povídku, ještě nemám název, pracovní název byl Naše Květa nelže. Napsal jsem desítky možná několik set povídek. Každá měla nějaký popud. Někdy to byl vjem, imprese, někdy mě zaujala situace: například moje nejúspěšnější povídka je Největší vodvaz v dějinách svangu; tam mě zaujala absurdita situace, kdy se svět automobilových závodů snaží navýšit bezpečnost a
Jak zásadně změnit budoucnost? Třeba novým řešením skladování energie, říká spisovatel Ondřej Neff Kulatý rok 2020 se blíží ke konci. Jak jste si ho kdysi dávno z pozice etablovaného autora českého science-fiction představoval? Jako člověk, který se po celou dobu své profesní dráhy zabývá literárním zpracováním budoucnosti, musím konstatovat, že je to všechno jedno
Biochemik a lékař Jan Trnka soudí, že stát v boji s covidem a obecně s potenciálním nebezpečím tohoto typu selhal, ale stalo se tak ještě před nástupem Andreje Babiše. Chybí prý erudovaní odborníci, kteří by politikům radili. Nicméně pokud to můžu laicky posoudit, tak zcela nepřipraveny na pandemii koronaviru se ukázaly být snad všechny země
Zvolna se dostáváme do situace, kdy na takzvanou frustraci bude mít nárok absolutně každý. Tři tisíce frustrovaných se v Praze sešlo v neděli po obědě na Staroměstském náměstí, aby tam protestovali proti vládním pandemickým postupům. Vystoupil tam i Václav Klaus. Zesměšňoval „nějakou zázračnou vakcínu“: přitom není žádná nějaká zázračná vakcína. Jsou jen vakcíny, které
S fotografkou Míšou sedíme v kavárně v Dolních Břežanech, objednáme si kafe a čekáme, až za námi z nedaleké Zvole přijede spisovatel, fotograf a novinář Ondřej Neff (76). Coby s předním představitelem české science fiction jsme si s ním domluvili rozhovor na téma nesmrtelnosti. Než autor přijede ve svém modrém Subaru, usedne k nám ke
Před rokem jsem měl v rádiu glosu. Trochu mravoučnou, brojil jsem v ní proti vejrání do mobilu a esemeskování a facebookování ve společnosti, tedy u stolu, za přítomnosti jiných osob. Užívejte si přátelství, konverzace, třeba i dotyku, to bylo v podtextu mého sdělení. Kdyby mě tak napadlo, že už za pár týdnů bude všechno jinak.
Tahle glosa má titulek Občanská výchova. Ano, to je její téma, žádný koronavirus anebo nedejbože Vánoce. Kdo by chtěl poslouchat glosy o koronaviru před vánoci a už vůbec kdo by chtěl poslouchat glosu o vánocích tři dny před Štědrým dnem. Ale ono na ten koronavirus i na Vánoce přece jen dojde. Takže občanská výchova. Povídala
Je 20. prosince, zažívám pocit sci-fi filmu. Premiér Babiš se ujímá role šéfa očkovací operace – zřejmě se zhroutil dosavadní systém a on doufá, že ho zvládne pevnou rukou. V Anglii se objevila mutace viru a Londýňané opouštějí město. Takhle nějak by ten sci-fi film mohl začínat. Co když je to opravdu biologická zbraň
Toto je můj úvodník v Neviditelném psu ze 16.12.2020. Musím zde předeslat, že předchozího dne, tedy 15. prosince ráno, se ve mně definitivně zhroutila důvěra v rozumnosti…čeho? Vlády nebo státu? Ještě se k tomu dostanu. Ráno jsem četl komentář pana Honzejka na iHnedu a psalo se tu jakoby mimochodem, že vláda zadala u společnosti Ernst
